ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.209.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 209/2021-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 1. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. P. , nar. XY v XY, rozsudkem Zemského soudu Osnabrück, 10. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 10 KLs 42/17 1302 Js 43659/17, který nabyl právní moci dne 31. 5. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Osnabrück, 10. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 10 KLs 42/17 1302 Js 43659/17, který nabyl právní moci dne 31. 5. 2018, byl J. P. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém v jednočinném souběhu s napomáháním k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém podle §1, §3, §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §31, §33 odst. 2 německého zákona o nakládání s omamnými látkami (BtMG) a §27, §49, §52, §74, §74b odst. 1 č. 2 německého trestního zákoníku (StGB). Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců. Současně bylo rozhodnuto o zabavení zajištěné peněžní částky ve výši 6.040 eur, 7.007,65 gramů kokainu, mobilního telefonu zn. Prepaid Handy Nokia s akumulátorem a osobního motorového vozidla tov. zn. Mercedes Benz B200, číslo podvozku: XY.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Osnabrück se J. P. výše uvedeného drogového trestného činu dopustil v podstatě tím, že
v týdnu před žalovaným trestným činem ze dne 26. 8. 2017 na základě požadavku svého známého J. H. odsouzený prohlásil, že je ochotný převést vozidlem sedm kilogramů kokainu z Amsterdamu do Prahy, kde měly být tyto látky podle pokynů J. H. se ziskem prodány dalším osobám, když J. H. za tuto cestu odsouzenému v postavení kurýra slíbil odměnu ve výši 250.000 Kč, přičemž odsouzenému bylo známo, že drogy jsou určeny k dalšímu prodeji v Praze. Na to dne 24. 8. 2017 J. H. v Praze předal odsouzenému motorové vozidlo tov. zn. Mercedes Benz B200, číslo podvozku: XY, které bylo registrováno na firmu E. se sídlem v České republice. Toto vozidlo bylo v oblasti středové konzoly konstrukčně upraveno tak, že byl v této středové konzole a pod ní zřízen úkryt pro přepravu omamných prostředků; k tomu byla odstraněna spodní podlaha a na této byla navařena další kovová vana, dále byl na středové konzole instalován motor k jejímu otevírání. Odsouzený dále od svého zadavatele obdržel jeden mobilní telefon se dvěma uloženými čísly pro volání a hotovost 400 eur na cestu. J. H. poté odsouzenému udělil konkrétní pokyny pro cestu do Amsterodamu, kde měl odsouzený vozidlo zaparkovat na konkrétně určeném místě, poté měl zavolat na jedno z telefonních čísel uložených v mobilním telefonu a měl se s volanou osobou setkat v předem zadané době na sděleném místě setkání. Odsouzený jel dle instrukcí J. H. daným vozidlem do Amsterdamu, kam však kvůli dopravní zácpě dorazil později, než bylo původně naplánováno, načež zaparkoval své vozidlo v předem zadané podzemní garáži; kvůli zpoždění komunikoval již během jízdy prostřednictvím SMS se svojí kontaktní osobou v Nizozemí a domluvil první setkání na 22.00 hodin v blízkosti hotelu u amsterdamského hlavního nádraží, které se poté také tímto způsobem uskutečnilo; odsouzený přitom se svou nizozemskou kontaktní osobou, která se mu představila jako „W.“, domluvil další setkání na následující den. Dne 25. 8. 2016 ráno odsouzeného vyzvedla jiným vozidlem tov. zn. Mercedes na sjednaném místě setkání osoba jménem „W.“, načež společně jeli do obytného domu v Amsterdamer Norden, kde se v jednom přízemním bytě setkali s dalším mužem, který se představil jako „G.“. V tomto bytě byly za přítomnosti odsouzeného otevřeny tři plastové balíčky a pozitivně otestovány na kokain a poté byly předány odsouzenému, který byt společně s osobou „W.“ opustil. Ve 21:00 hodin se odsouzený v Amsterdamer Innenstadt (Amsterdamské vnitřní město) znovu setkal s osobou „W.“ a byl dovezen k jinému obytnému domu, kde je před domem očekávala osoba „G.“, s níž se odebrali do jednoho z bytů, kde byly odsouzenému předány další čtyři v plastové fólii zabalené balíčky, které byly předtím za jeho přítomnosti otevřeny a pozitivně otestovány na kokain. Poté odsouzený byt s osobou „W.“ opustil a nyní se sedmi balíčky se vydali k jeho vozidlu, kde odsouzený těchto sedm balíčků obsahujících celkem 7.007,65 gramů kokainu uložil do dutiny pod středovou konzolí, která k tomu byla určena. Osoba „W.“ dále odsouzenému předala finanční hotovost ve výši 6.040 eur a jeden mobilní telefon zn. Prepaid Handy Nokia, které měl odsouzený předat svému zadavateli J. H. v Praze. Následně se odsouzený vydal na cestu z Amsterdamu do Čech, když dne 26. 8. 2017 i se sedmi balíčky kokainu přicestoval po dálnici BAB 30 u Bad Bentheim/Gildehaus na území Spolkové republiky Německo, načež byl po ujetí trasy v délce 60 kilometrů u výjezdu Osnabrück – Hellern v 02:15 hodin příslušníky policie sveden z dálnice za účelem zamýšlené dopravní kontrole. Při následně prováděné kontrole bylo policisty při bližším ohledání vozidla nalezeno sedm balíčků s obsahem 7.007,65 gramů kokainu (s obsahem 84,4% účinné látky, tj. 5.914,49 gramů kokainu – hydrochloridu) uschovaných v dutině ve středové konzole.
3. Dne 14. 12. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Osnabrück, 10. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 10 KLs 42/17 1302 Js 43659/17, který nabyl právní moci dne 31. 5. 2018, ve vztahu k osobě J. P. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. P. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, neboť se v daném případě jednalo o neoprávněný průvoz kokainu představujícího psychotropní látku ve velkém rozsahu (tj. V množství nejméně 600 gramů účinné látky hydrochloridu), a to za účelem jeho další distribuce třetím osobám, přičemž daný čin odsouzený spáchal ve spojení s organizovanou skupinou působící na území více států. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený J. P. se dopustil úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým množstvím návykové látky, se kterou za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal (tj. 7.007,65 gramů kokainu s obsahem nejméně 5.914,49 gramů účinné látky hydrochloridu), jež výrazně (mnohonásobně) přesahuje spodní hranici velkého rozsahu (tj. 600 gramů účinné látky), jakož i vyšší mírou její koncentrace, resp. kvality (jež činila 84,4%). Pominout přitom nelze ani bohatší trestní minulost odsouzeného, který byl v rozmezí let 1982 až 2012 na území České republiky celkem devětkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro různorodou trestnou činnost, byť v důsledku zahlazení odsouzení je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se odsouzený v roce 2012 dopustil další trestné činnosti, spočívající v pořizování falešných úředních průkazů totožnosti, i na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Osnabrück, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře čtyř let a šesti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. P. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 1. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu