ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.212.2022.1
11 Tcu 212/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. 9. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. B., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 16. 10. 2020, sp. zn. 9 Ls 310 Js 3517/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 16. 10. 2020, sp. zn. 9 Ls 310 Js 3517/20, který nabyl právní moci téhož dne, byl L. B. uznán vinným trestnými činy krádeže ve zvlášť těžkém případě v jednočinném souběhu s poškozením věci ve vícečinném souběhu s krádeží s následným užitím násilí nebo pohrůžky násilí v jednočinném souběhu s ublížením na těle podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 bod 1, §53, §52, §303 odst. 1, §303 c, §252, §249 odst. 1, §223 odst. 1 a §230 odst. 1 německého trestního zákona a byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený L. B., v úmyslu si trestnou činností ve Spolkové republice Německo, zejména krádežemi v obchodech a vloupáním do vozidel, zajišťovat nikoli jen přechodný zdroj příjmů, této dopustil v podstatě tím, že:
poté, co v blíže nezjištěné době dne 20. 2. 2020, společně se zvlášť stíhanými W. B. a D. Č. přijeli malou dodávkou Toyota, české reg. zn. XY, do Spolkové republiky Německo, do obce XY:
1. L. B. a W. B. dne 20. 2. 2020 v blíže nezjištěné době od 16.00 hod. do 17.30 hod. v parkovacím domě na adrese XY v obci XY, rozřízli střechu kabrioletu – osobního motorového vozidla BMW řady 1, reg. zn. XY, poškozené J. F., z něhož odcizili kabelku poškozené i jejím s obsahem v celkové hodnotě přibližně 250 euro a na vozidle způsobili věcnou škodu ve výši 3.117,61 euro,
2. téhož dne v 18.00 hod. se L. B. vydal do XY (obchodní dům s módou), XY, kde odcizil dvě bundy zn. Adidas v hodnotě vždy po 149,99 euro, bundu zn. Adidas v hodnotě 99,90 euro, bundu zn. Jack & Jones a sportovní tašku Nike, tedy zboží v hodnotě minimálně 400 euro, které uschoval do velké černé sportovní tašky. Protože zaměstnanci obchodního domu pan B. a paní K. se jej snažili zadržet, uhodil plnou silou paží paní K. do břicha, v důsledku čehož utrpěla bolesti, pocity závratě a nevolnost, takže ji musel ošetřit lékař. Odsouzenému se podařilo uprchnout i s batohem, v němž zřejmě ukryl další odcizené zboží, a jehož se na svém útěku zbavil.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. B. pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým způsobil škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že tuto částečně spáchal s dalšími pachateli, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 9. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková