ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.219.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 219/2022-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se jednak na část odsouzení občana České republiky M. K. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2020, v němž byl uznán vinným trestným činem krádeže ve zvlášť těžkém případě v pěti případech, ve vícečinném souběhu s pokusem o krádež podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1 a 3, §22, §23 odst. 1, §53, §73 německého trestního zákoníku (body 1., 2. a 4. až 7. rozsudku), a dále na odsouzení rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, který nabyl právní moci dne 3. 2. 2021, jímž byl uznán vinným trestným činem krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §53, §55, §73 a §73c německého trestního zákoníku a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody při zahrnutí trestu z předchozího rozsudku Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jedenácti měsíců hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky M. K. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2020, a to pro trestný čin držení zakázané zbraně podle §2 odst. 3, §52 odst. 1 č. 1 ve spojení s přílohou 2 oddíl 1 bod 1.3.2 německého zákona o zbraních (bod 3.) a jemu odpovídající část úhrnného trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, který nabyl právní moci dne 3. 2. 2021, při zahrnutí trestu z předchozího rozsudku Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, v trvání jednoho měsíce.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2020, byl M. K. uznán vinným jednak trestným činem krádeže ve zvlášť těžkém případě v pěti případech, ve vícečinném souběhu s pokusem o krádež podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1 a 3, §22, §23 odst. 1, §53, §73 německého trestního zákoníku (StGB) (body 1., 2. a 4. až 7. rozsudku) a dále trestným činem držení zakázané zbraně podle §2 odst. 3, §52 odst. 1 č. 1 ve spojení s přílohou 2 oddíl 1 bod 1.3.2 německého zákona o zbraních (WaffG) (bod 3.), za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců za současného zabavení teleskopického obušku.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Chemnitz ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, se M. K. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
1) dne 9. 9. 2019 v době mezi 03:21 hod. a 03:41 hod. odsouzený vypáčil boční dveře do budovy firmy B. I., XY ve XY a z kuchyně odcizil jednu láhev sektu, jakož i z místnosti na materiál jeden držák na smartphone, jedno zařízení handsfree a jeden signální sprej v hodnotě cca 100,00 EUR, aby tyto předměty použil pro sebe, a to tak, že si je vzal k sobě a pozemek opět opustil, přičemž při vloupání vznikla věcná škoda ve výši cca 500,00 EUR,
2) v již přesně neurčené době mezi 24. 9. 2019 ve 14:00 hod. a 25. 9. 2019 v 07:30 hod., pravděpodobně dne 24. 9. 2019 v době mezi 15:00 hod. a 16:00 hod., odsouzený vstoupil do „Tivoli“, XY ve XY a odcizil z něj Beamer Acer H 5360 umístěný na stropě v hodnotě cca 350,00 EUR, aby ho používal pro sebe, a to tak, že ho odmontoval ze stropu a pozemek s ním opustil,
3) dne 28. 9. 2019 v 03:05 hod. odsouzený vědomě a chtěně s sebou vezl ve veřejném dopravním prostoru na rohu ulic XY/XY ve XY zakázaný teleskopický obušek,
4) v již přesně neurčené době mezi 27. 9. 2019 ve 22:05 hod. a 28. 9. 2019 v 06:45 hod. odsouzený rozbil okno ve dveřích u řidiče osobního motorového vozidla tov. zn. Audi A6, registrační značka XY, který byl odstaven v parkovacím domě na adrese XY ve XY a který byl řádně uzamčen, a odcizil z něj jednu krabičku cigaret, jednu plechovku s penězi v mincích, servisní knihu a knihu jízd, jedno kožené pouzdro s DVD, jakož i dvoje sluneční brýle v hodnotě cca 400,00 EUR, aby předměty používal pro sebe, přičemž při vloupání vznikla věcná škoda ve výši cca 7.094,95 EUR brutto,
5) dne 28. 9. 2019 v již přesně neurčené době odsouzený rozbil okno ve dveřích u řidiče osobního motorového vozidla tov. zn. Hyundai, registrační značka XY, který byl odstaven v parkovacím domě na adrese XY/XY ve XY a který byl řádně uzamčen, a odcizil z něj jedny modré oblekové kalhoty, jednu hnědou koženou pracovní tašku, jednu peněženku, jednu černou plastovou nádobu s penězi v mincích, jeden pár náušnic, jeden nabíjecí kabel a jedna náhlavní sluchátka, přičemž při vloupání vznikla věcná škoda ve výši cca 660,00 EUR brutto,
6) v již přesně neurčené době mezi 27. 9. 2019 v 11:00 hod. a 29. 9. 2019 v 15:30 hod. odsouzený rozbil okno ve dveřích u řidiče osobního motorového vozidla tov. zn. VW Transporter, registrační značka XY, který byl odstaven v parkovacím domě na adrese XY/XY ve XY a který byl řádně uzamčen, aby ho prohledal ohledně předmětů, které se vyplatí ukrást, aby tyto předměty použil pro sebe, načež místo činu opustil pouze s neznámou bezcennou kořistí, přičemž při vloupání vznikla věcná škoda ve výši cca 1.000,00 EUR,
7) v již přesně nezjištěné době mezi 8. 10. 2019 v 15:41 hod. a 9. 10. 2019 v 06:50 hod. odsouzený rozbil okno do prostor knihovny Technické univerzity XY, XY ve XY a z kancelářských prostor odcizil jeden laptop, jeden beamer s taškou a jeden notebook s taškou v hodnotě cca 5.500,00 EUR, aby tyto věci použil pro sebe, přičemž při vloupání vznikla věcná škoda ve výši cca 141,46 EUR.
3. Následně rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, který nabyl právní moci dne 3. 2. 2021, byl M. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §53, §55, §73 a §73c německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a zabavení teleskopického obušku, a to při zahrnutí trestu z předchozího rozsudku Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19.
4. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Chemnitz ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, se M. K. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
dne 8. 9. 2019 v době mezi 13:40 hod. a 17:00 hod. odcizil z lékárny Agricola v obci XY na adrese XY, 3 laptopy s nabíjecími přístroji, 2 klávesnice k počítači, 1 myš k počítači, 2 externí pevné disky, 1 externí CD jednotku a 1 kuličkové pero Montblanc v hodnotě 4.791,54 EUR a peníze v hotovosti ve výši 57,67 EUR, když za tímto účelem vnikl do uzamčené budovy vypáčením automatických dveří, odcizil uvedené předměty a budovu opustil oknem s tím, že přístroje, které si vzal s sebou, chtěl použít pro sebe, přičemž jeho jednáním vznikla na dveřích věcná škoda ve výši 723,28 EUR.
5. Dne 23. 9. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na odsouzení M. K. jednak rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2020, a dále rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, který nabyl právní moci dne 3. 2. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
6. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou ve vztahu k osobě odsouzeného splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona, a to ohledně obou výše uvedených odsouzení německými soudy, toliko částečně.
7. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený M. K. je občanem České republiky, který byl opakovaně odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že když je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
9. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
10. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného M. K. dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna stran skutku, ve kterém je rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2020, spatřován trestný čin držení zakázané zbraně podle §2 odst. 3, §52 odst. 1 č. 1 ve spojení s přílohou 2 oddíl 1 bod 1.3.2 německého zákona o zbraních (WaffG) (bod 3. rozsudku).
11. Skutek popsaný pod bodem 3. citovaného rozsudku Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, spočívající v tom, že odsouzený dne 28. 9. 2019 v 03:05 hod. vědomě a chtěně s sebou vezl ve veřejném dopravním prostoru ve XY zakázaný teleskopický obušek, totiž není podle platné české právní úpravy trestným činem, neboť teleskopický obušek nelze považovat za střelnou zbraň nebo její hlavní část či díl, střelivo ani zakázaný doplněk zbraně, výbušninu, zbraň hromadně účinnou nebo součástku, které je k užití takové zbraně nezbytně třeba ve smyslu trestného činu nedovoleného ozbrojování podle §279 českého trestního zákoníku, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky.
12. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně výše citovaného cizozemského odsouzení ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem 3. rozsudku Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2020, a tomuto skutku odpovídající části úhrnného trestu, zamítl.
13. Naopak jde-li o skutky popsané pod body 1., 2. a 4. až 7., které Okresního soudu Chemnitz ve svém rozsudku ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2020, právně kvalifikoval jako trestný čin krádeže ve zvlášť těžkém případě v pěti případech, ve vícečinném souběhu s pokusem o krádež podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1 a 3, §22, §23 odst. 1, §53, §73 německého trestního zákoníku (StGB), lze konstatovat, že se odsouzení týká skutků, které jednoznačně vykazují znaky trestného činu rovněž podle právního řádu České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění Okresního soudu Chemnitz je totiž zřejmé, že si odsouzený více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, popř. se jich pokusil zmocnit, čin spáchal vloupáním a způsobil jím větší škodu [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000,- Kč] a současně tímto svým jednáním poškodil cizí věci a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč].
14. Rovněž skutek, který Okresní soud Chemnitz ve svém rozsudku ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, který nabyl právní moci dne 3. 2. 2021, právně kvalifikoval jako trestný čin krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §53, §55, §73 a §73c německého trestního zákoníku (StGB), vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, konkrétně přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění Okresního soudu Chemnitz je totiž zřejmé, že si odsouzený uvedeným jednáním přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin spáchal vloupáním a způsobil jím větší škodu [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000,- Kč] a současně tímto svým jednáním poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč].
15. Oboustranná trestnost jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným jednak citovaným rozsudkem Okresního soudu Chemnitz ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, jakož i rozsudkem Okresního soudu Chemnitz ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, je přitom dána též bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen a potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění zákonného znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl dne 26. 4. 2016 rozsudkem Okresního soudu v Tachově sp. zn. 9 T 184/2015, pravomocně uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře šesti měsíců, který vykonal dne 7. 10. 2016, resp. poté, co byl dne 26. 4. 2016 rozsudkem Okresního soudu v Mostě sp. zn. 3 T 108/2016, pravomocně uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře deseti měsíců, který byl následně zrušen v rámci ukládaného souhrnného trestu odnětí svobody ve výměře čtrnácti měsíců rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 13. 2. 2017 sp. zn. 4 T 5/2017, když tento souhrnný trest vykonal dne 7. 5. 2019. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
16. V posuzované věci jsou však ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený M. K. se během velmi krátkého období v rámci jednoho měsíce (tj. od 8. 9. 2019 do 9. 10. 2019) opakovaně a ve větší míře dopouštěl majetkově motivované trestné činnosti, když svým jednáním naplnil zákonné znaky více skutkových podstat úmyslných trestných činů. O společenské škodlivosti jeho jednání pak vedle celkové výše způsobené škody (v případě odcizení věcí cca 7.100 EUR a v případě poškození věcí cca 8.736 EUR), jež významným způsobem přesahuje minimální hranici větší škody ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (tj. částku 100.000 Kč), svědčí mimo jiné i trestní minulost odsouzeného, který byl na území České republiky v rozmezí let 2010 až 2017 celkem desetkrát odsouzen, a to výhradně pro úmyslnou trestnou činnost majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného přitom plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčených jednání, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí.
17. Nejvyšší soud tedy návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že se pouze na šest z celkového počtu sedmi trestných činů M. K., jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem rozsudkem Okresního soudu Chemnitz ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19, ve spojení s trestným činem, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Chemnitz ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, v souladu s tím alikvotně snížil i rozsudkem Okresního soudu Chemnitz ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 15 Ls 670 Js 37952/20, uložený nepodmíněný trest odnětí svobody (jenž mu byl uložen při zahrnutí trestu z předchozího rozsudku Okresního soudu Chemnitz ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 15 Ls 690 Js 32927/19), a to z původního úhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání dvou let na konečný jeden rok a jedenáct měsíců, který tak svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti jednání odsouzeného popsanému jednak pod body 1., 2. a 4. až 7. shora citovaného rozsudku Okresního soudu Chemnitz ze dne 26. 2. 2020, a jednak ve shora citovaném rozsudku Okresního soudu Chemnitz ze dne 3. 2. 2021.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 10. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu