ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.22.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 22/2022-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 16. 2. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. W. , nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 24. 7. 2017, sp. zn. 204 Ls 317 Js 14628/17, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 24. 7. 2017, sp. zn. 204 Ls 317 Js 14628/17, který nabyl právní moci 1. 8. 2017, byl M. W. uznán vinným trestným činem krádeže v souběhu s poškozením věci, podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 1, §303 odst. 1, §303 c, §25 odst. 2, §52, německého trestního zákona. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. W. společně s R. S. dopustil trestné činnosti tím, že:
dne 18. 3. 2017 v 06.00 hod. v zahrádkářské kolonii „XY“, XY, vypáčili branku od zahrady, v níž si po rozbití okenní tabule zajistili přístup do zahradní besídky č. XY poškozené B. B., kterou prohledali a odcizili televizor, rádio, potraviny a různé předměty do domácnosti v hodnotě cca 500 euro.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. W. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. W. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal s další osobou, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. W. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 2. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu