ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.221.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 221/2022-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 20. 10. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. K., nar. XY v XY, okres Šumperk, rozsudkem Obvodového soudu v Passau, Spolková republika Německo, ze dne 21. 10. 2019, sp. zn. 4 Ls 33 Js 16252/18, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Passau, Spolková republika Německo, ze dne 21. 10. 2019, sp. zn. 4 Ls 33 Js 16252/18, který nabyl právní moci 20. 4. 2020, byl A. K. uznán vinným trestným činem podvodu v pěti případech vždy v jednočinném souběhu s paděláním listin ve vícečinném souběhu s paděláním listin podle §263 odst. 1, 3 bod 1, §267 odst. 1, 3 bod 1, §52, §53, §73, §73c německého trestního zákona, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 4 (čtyř) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený A. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
v úmyslu si trestnou činností zajistit nejen přechodný a nikoli jen nepatrný zdroj příjmů, v době od 31. 8. 2018 do 8. 11. 2018, si v pěti případech pronajal, od v rozsudku blíže uvedených firem, osobní motorová vozidla a motocykly, přičemž vždy předstíral, že tato po uplynutí sjednané lhůty vrátí. V důvěře v jejich vrácení mu zaměstnanci poškozených firem vždy předmětné vozidlo vydali. Ve skutečnosti odsouzený neměl již od počátku v úmyslu vozidla po uplynutí doby nájmu vrátit, ale tato si ponechal pro sebe a prodal dále v Čechách důvěřivým odběratelům. Pouze osobní automobil zn. Audi používal i nadále pro své účely a opatřil ho dodatečně švýcarskou registrační značkou. Pronajímajícím firmám tak svým jednáním způsobil škodu ve výši cca 102.000 euro.
V případech ad 1) až ad 4) rozsudku se vydával za M. P., a v případě ad 5) za H. L. Aby mohl zfalšovat svou identitu, předkládal k tomu vždy padělané řidičské a osobní průkazy. V případech, v nichž se vydával za M. P., předložil údajně jemu vystavený slovenský osobní průkaz ev. č. XY a slovenský řidičský průkaz ev. č. XY; v případě ad 5) údajně na H. L. vystavený český osobní průkaz ev. č. XY a český řidičský průkaz ev. č. XY, ačkoliv mu bylo známo, že se u veškerých dokumentů jedná o padělky.
Mimo to dne 14. 9. 2018 v 10:45 hod. u firmy Car Parner Nord GmbH (Buchbinder), Haitzinger Strasse 22a, 94032 Passau použil shora uvedené, na jméno M. P. znějící zfalšované slovenské identifikační doklady, aby si pronajal malou dodávku zn. Ford, reg. zn. XY, když i v tomto případě podváděl ohledně své identity. Předmětné vozidlo použil k odvezení shora uvedených motocyklů, nakonec ho ale vrátil dle smlouvy.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený A. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů podvodu podle §209 tr. zákoníku a padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 tr. zákoníku) . Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený A. K. se ze zištných důvodů dopustil jednání, kterým se chtěl na cizím majetku obohatit a padělal též veřejnou listinu v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se jí dopustil ve více případech, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 10. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková