ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.222.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 222/2022-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 20. 10. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky N. K. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Tiergartenu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 236 Js 269/20 278 Ls 7/20, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Obvodového soudu v Tiergartenu, Spolková republika Německo, ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 236 Js 6629/19 285a Ls 1/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodového soudu v Tiergartenu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 236 Js 269/20 278 Ls 7/20, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2020, byl N. K. uznán vinným trestným činem těžké krádeže vloupáním do bytu podle §242, §244 odst. 1 bod 3, odst. 4 a §55 německého trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 4 (čtyř) měsíců, a to při zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu v Tiergartenu, Spolková republika Německo, ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 236 Js 6629/19 285a Ls 1/20, který nabyl právní moci dne 30. 1. 2020.
2. Podle skutkových zjištění Obvodového soudu v Tiergartenu ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 236 Js 269/20 278 Ls 7/20, se odsouzený N. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 21. 12. 2019 v 18.00 hod. přijel autobusem z Čech do Berlína, a poté se vydal do čtvrti XY do komplexu obytných budov S. W. B., na adrese XY. Zde v přesně nezjištěné době mezi 18.15 hod. a 23.15 hod. v úmyslu zajistit si neoprávněný přístup do bytu a odcizit tam cenné věci, násilím otevřel sklopené kuchyňské okno přízemního bytu manželů K. F. a M. K. N., kteří přechodně pobývali v zahraničí. V bytě prohledal skříně a zásuvky v ložnici a odcizil více než dvanáct let starou digitální zrcadlovou reflexní kameru Canon EOS 400D s objektivem, příslušenstvím a taškou, více než 12 let starou digitální kompaktní kameru Canon Powershot A460 s taškou, přibližně deset let starý externí pevný disk WD E 500 GB (WDBAAA50000 ABK-00), na němž byl uložen mimo jiné archiv osobních fotografií manželů, navíc přibližně 14 let starý externí pevný disk Toshiba 500 GB s taškou, jakož i tři kabelky, popř. tašky zn. Versace, Dora, popř. Lexon. Poté i s kořistí opustil byt dveřmi od bytu, které byly sice zavřené, ale zevnitř je bylo možné otevřít bez klíčů.
O něco později, ve 23.40 hodin, byl předběžně zadržen v ulici XY, XY, příslušníky policie K. a K. z důvodu další krádeže spáchané vloupáním do bytu. Příslušníci policie přitom u odsouzeného v jeho batohu nalezli oba odcizené pevné disky, obě kamery a tři kabelky. Ukradená kořist byla zajištěna. Pořizovací hodnota odcizených kamer a pevných disků včetně tašek činila cca 890 euro, aktuální hodnota veškerých odcizených předmětů činila minimálně 450 euro.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený N. K. je občanem České republiky a byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie).
7. S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Tiergartenu ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 236 Js 269/20 278 Ls 7/20, pro skutek, v němž je spatřován trestný čin těžké krádeže vloupáním do bytu, podle výše citovaných ustanovení německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, a to trestných činů krádeže podle §205 tr zákoníku a porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku.
8. Podmínka oboustranné trestnosti činu je pak splněna i ohledně odsouzení jmenovaného rozsudkem Obvodového soudu v Tiergartenu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 236 Js 6629/19 285a Ls 1/20, pro skutek, v němž je spatřován trestný čin krádeže vloupáním do bytu, podle německého trestního zákona, kterého se N. K. dopustil tím, že dne 21. 12. 2019 v časných večerních hodinách přicestoval autobusem z Čech do Berlína, kde se před půlnocí toulal čtvrtí B.-Ch. Ve 23.30 hodin zjistil, že v přízemním bytě pana B. W., XY v XY, je vyklopené okno směřující do ulice. Protože usoudil, že majitel bytu není přítomen, rozhodl se do bytu vloupat v úmyslu zde odcizit vhodné věci. Vypáčeným oknem vnikl do bytu, tento však po chvíli opustil a vzdálil se. Poté se vrátil, znovu vstoupil dovnitř a začal byt prohledávat, přičemž zde nalezl peníze v hotovosti ve výši 30 euro a jeden náhlavní set zn. Apple, které uschoval, starší notebook poškodil a připravil k odcizení. Když chtěl byt vypáčeným oknem opustit, zabránil mu v tom J. D., kterému přišli na pomoc jeho švagr s manželkou. Odcizené věci byly zajištěny a vráceny poškozenému W. Poškozením okna a parapetu způsobil odsouzený též věcnou škodu ve výši téměř 2.000 euro.
9. Toto jednání představuje dílčí útok pokračujícího trestného činu krádeže vloupáním do bytu podle §244 odst. 1 německého trestního zákona, za který byl N. K. odsouzen rozsudkem Obvodového soudu v Tiergartenu ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 236 Js 269/20 278 Ls 7/20, a jež vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, a to trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku.
10. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
11. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený N. K. se pro svůj prospěch dopustil dvou útoků, kterými způsobil škodu na cizím majetku a porušil též zájem na nedotknutelnosti obydlí. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení N. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
12. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 10. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu