ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.249.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 249/2022- 20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. S. , nar. XY v XY, rozhodnutím Odvolacího soudu v Douai, Francouzská republika, ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 2030800760, spis č. 19/86, který nabyl právní moci dne 2. 9. 2020, ve spojení s rozsudkem Trestního soudu v Boulogne Sur Mer, Francouzská republika, ze dne 24. 9. 2018, sp. zn. 18188000001, spis č. 18/04158, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Trestního soudu v Boulogne Sur Mer, Francouzská republika, ze dne 24. 9. 2018, sp. zn. 18188000001, spis č. 18/04158, byl J. S. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu napomáhání k neoprávněnému vstupu a pobytu podle čl. L.622-5 3 0 , čl. L.622-1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 francouzského zákona o vstupu a pobytu cizích státních příslušníků a azylovém právu, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců a dále k trestu zákazu vstupu na území Francouzské republiky na dobu dvou let. Tento rozsudek však právní moci nenabyl, neboť proti němu podali dovolání jak odsouzený, tak státní zástupce, načež bylo o těchto opravných prostředcích rozhodnuto rozsudkem Odvolacího soudu v Douai, Francouzská republika, ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 2030800760, spis č. 19/86, který nabyl právní moci dne 2. 9. 2020. Citovaným rozsudkem odvolacího soudu byly vznesené námitky odsouzeného i státního zástupce zamítnuty a rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen ve výroku o vině, zatímco ve výroku o trestu byl zrušen a odvolacím soudem bylo rozhodnuto tak, že odsouzenému byl nově uložen jednak nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a dále trest zákazu vstupu na území Francouzské republiky na dobu čtyř let.
2. Podle skutkových zjištění Trestního soudu v Boulogne Sur Mer se odsouzený J. S. shora uvedené trestné činnosti dopustil (zkráceně vyjádřeno) tím, že:
dne 5. 7. 2018 v 10:40 hodin byli policisté Mobilní pátrací brigády (DCPAF) z Coquelles požádáni britskou celní správou o zajištění 15 cizinců, kteří nebyli vpuštěni na jejich území a kteří byli objeveni v chladírenském nákladním voze registrovaném ve Španělsku pod číslem XY a s návěsem pod číslem XY, a dále i osoby řidiče. Převážené osoby byly nalezeny v chladicím prostoru, který byl v režimu chlazení, přičemž vnitřní teplota se rovnala 2°C. Britský imigrační úředník uslyšel z návěsu volání o pomoc a za účelem poskytnutí pomoci byl nucen rozlomit plombu s číslem 00248, byť řidič dotčeného vozidla, J. S., měl v kapse klíče od visacího zámku zadních dveří návěsu. Zde nalezení migranti prohlásili, že jsou irácké národnosti, přičemž mezi nimi bylo přítomno i pětileté dítě v doprovodu rodičů. Na místě zasahovali záchranáři a lékaři francouzské zdravotnické záchranné služby SAMU, kteří těmto lidem poskytli potřebnou pomoc. Nikdo z nich neměl platný osobní doklad a jejich totožnost byla podána pouze ústně. Nákladní vůz vezl náklad z pověření francouzské společnosti Terres Océane z Las Cabannes v Port-Sainte-Marie. Vedoucí tohoto podniku uvedl, že nakládku kukuřice do nákladního vozu provedl v přítomnosti řidiče a sám připevnil plombu poté, co řidič uzavřel dveře pomocí visacího zámku, načež vyplnil formulář CMR. Na zadních dveřích návěsu byl použit visací zámek španělského typu, který byl připevněný ke svislým tyčím a otevíral se pomocí klíče, přičemž tyče ani visací zámek nevykazovaly žádné známky porušení nebo poškození. Podle úředníků Spojeného království došlo k zásahu poté, co uslyšeli volání a bouchání v návěsu, když tyto zvuky bylo slyšet ve chvíli, kdy stáli vedle řidiče v době prováděné kontroly. Plomba před tím, než ji odstranili, aby mohli zasáhnout, nebyla nikterak poškozena, přičemž řidič byl přítomen až do otevření dveří. Podle zaměstnavatele J. S. tento jako řidič zaměstnaný na dobu neurčitou vykonal svoji obvyklou jízdu, přičemž bylo zjištěno, že dne 5. 7. 2018 byly dveře nákladního vozidla otevřeny třikrát po sobě, a to v časech 01:20 hodin, 01:25 hodin a 01:30 hodin, v důsledku čehož došlo ke zvýšení teploty.
3. Dne 13. 12. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Odvolacího soudu v Douai, Francouzská republika, ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 2030800760, spis č. 19/86, který nabyl právní moci dne 2. 9. 2020, ve spojení s rozsudkem Trestního soudu v Boulogne Sur Mer, Francouzská republika, ze dne 24. 9. 2018, sp. zn. 18188000001, spis č. 18/04158, ve vztahu k osobě J. S. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §340 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, neboť odsouzený svým jednáním jinému umožnil či mu pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a takovým činem vystavil jiného nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se ze zištných důvodů podílel na pašování osob, které nebyly státními příslušníky členského státu Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým počtem jím pašovaných osob, mezi kterými byly i osoby nezletilé, jakož i nehumánním způsobem realizace tohoto nelegálního transportu (v uzamčeném nákladním prostoru chladírenského vozu uvedeném v režimu chlazení s vnitřní teplotou dosahující 2°C). Současně nelze pominout ani trestní minulost odsouzeného, který byl v minulosti na území České republiky již celkem pětkrát soudně trestán, byť pro trestnou činnost jiného charakteru. Ačkoli v mezidobí došlo k účinkům zahlazení těchto odsouzení, nelze pominout sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaně páchaného delikventního jednání, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Odvolacího soudu v Douai ve spojení s rozsudkem Trestního soudu v Boulogne Sur Mer, Francouzská republika, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let doplněný trestem zákazu vstupu na území francouzského státu (tedy trestem vyhoštění) na dobu čtyř let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. S. příslušným soudem Francouzské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného J. S. zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 12. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu