ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.37.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 37/2022-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. 2. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. K., nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 3. 7. 2018, sp. zn. 4 Ds 240 Js 3896/18, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 3. 7. 2018, sp. zn. 4 Ds 240 Js 3896/18, který nabyl právní moci 11. 7. 2018, byl P. K. uznán vinným trestnými činy krádeže a počítačového podvodu podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta druhá č. 1, §263a odst. 1 německého trestního zákona, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený P. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 5. 4. 2018 si pronajal vozidlo a odjel z XY do XY ve Spolkové republice Německo, kde v 16.23 hodin násilím vnikl do osobního automobilu zn. VW Golf, reg. zn. XY paní I. S., který byl zaparkovaný před hřbitovem v ulici XY. Pomocí šroubováku se nejprve pokusil vypáčit dveře u spolujezdce, a nakonec rozbil okénko těchto dveří. Zatímco se poškozená I. S. nacházela na hřbitově, odsouzený z jejího vozidla odcizil peněženku, v níž se nacházelo cca 330 euro, jakož i EC karta společnosti Raiffeisenbank XY.
Ihned poté se P. K. vydal do pobočky této banky a v 16.34 hod. a opětovně v 16.35 hod. z účtu poškozené I. S. vybral nejprve 1.000 euro a poté dalších 85 euro. Čin byl usnadněn tím, že poškozená měla ve své peněžence uschovanou poznámku s potřebným PIN kódem.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený P. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. K. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku a porušil též veřejný zájem na spolehlivosti a bezpečnosti platebních prostředků.
8. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal více protiprávními útoky, i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 2. 2022
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková