ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.52.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 52/2022-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 2. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. V. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 1. 3. 2018, sp. zn. 15 Ds 970 Js 4450/17, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 3 Ns 970 Js 4450/17, který nabyl právní moci dne 12. 1. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 1. 3. 2018, sp. zn. 15 Ds 970 Js 4450/17, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 3 Ns 970 Js 4450/17, který nabyl právní moci dne 12. 1. 2019 (dále též jen “cizozemské rozhodnutí”), byl J. V. (dále též jen “odsouzený”) uznán vinným trestným činem krádeže ve vícečinném souběhu s krádeží v obzvláště závažném případě v jednočinném souběhu s trestným činem poškození věci podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta druhá č. 1, §303 odst. 1, §303c, §52, §53 a §73c německého trestního zákoníku (StGB) , a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Chemnitz ve spojení se Zemským soudem Chemnitz se J. V. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) v době od 27. 7. 2016 v 21:15 hodin do 28. 7. 2016 v 07:30 hodin odsouzený odcizil z osobního motorového vozidla tov. zn. Audi A4, které se nacházelo v areálu autosalónu A. am S., majitele S. S., ulice XY originální hliníkové ráfky zn. Audi S-Line, velikost 8krát 18, s letními pneumatikami, 235/40 R 18, v hodnotě 1.516,60 eur, a to tak, že karosérii vozidla tov. zn. Audi odložil na čtyři na plocho ležící pneumatiky a odmontoval originální pneumatiky a vzal si je s sebou, aby si pneumatiky ponechal pro sebe, aniž by je zaplatil,
2) v blíže neurčené době mezi 3. 2. 2017 v 18:00 hodin a 6. 2. 2017 v 08:40 hodin odsouzený vnikl do skladu pneumatik firmy A. S., XY, poškozeného T. S., v XY, a to tak, že vyrazil okenní tabuli vedle vchodu do skladu, skrz rozbité okno mohl aktivovat okenní zástrčku a okno otevřít a tímto způsobem si mohl obstarat přístup do budovy, načež odsouzený ze skladu odcizil dvě přední kola zn. Continental Conti Sport Contact 5 – 235/45R20 100W a dvě zadní kola zn. DunlopSPSPORTMAXX 255/40R20 100W s hliníkovými ráfky vozidla tov. zn. Mercedes GLK poškozeného T. R. a jednu sadu kol zn. Bridgestone 225/55R18 98V s hliníkovými ráfky vozidla tov. zn. Mitsubishi poškozeného H. M., tedy věci v celkové hodnotě cca 2.900 eur, a to tak, že je odnesl ze skladu a odvezl, přičemž na okně vznikla věcná škoda ve výši cca 50 eur.
3. Dne 11. 2. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 1. 3. 2018, sp. zn. 15 Ds 970 Js 4450/17, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 3 Ns 970 Js 4450/17, který nabyl právní moci dne 12. 1. 2019, ve vztahu k osobě odsouzeného J. V. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně v případě jednání popsaného pod bodem 1) samostatného přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, neboť odsouzený si přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil a tímto činem způsobil škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000 Kč]. Rovněž v případě jednání popsaného pod bodem 2) byly naplněny zákonné znaky samostatného přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, tr. zákoníku, neboť odsouzený si přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a tímto jednáním způsobil škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000 Kč]. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Chemnitz ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání popsaného pod body 1) a 2) dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl rozsudkem Okresního soudu Chmenitz, Spolková republika Německo, ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. 15 Ds 930 Js 14516/16, pravomocně uznán vinným trestným činem krádeže podle německého trestního zákona. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V nyní posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost jednání odsouzeného je zvyšována nejen způsobem provedení činu, zejména četností jednotlivých skutků, jichž se odsouzený dopustil, ale též celkovou výší jím způsobené škody [v případě jednání popsaného pod bodem 1) dosahující částky nejméně ve výši 1.516 eur a v případě jednání popsaného pod bodem 2) dosahující částky nejméně ve výši 2.900 eur], která v obou případech výrazně přesahuje hranici škody nikoli nepatrné, tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku částky nejméně 10.000 Kč, jež je kvalifikačním znakem trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V této souvislosti však nelze pominout ani bohatší trestní minulost odsouzeného, který byl v roce 2017 na území České republiky trestně stíhán a odsouzen, byť pro trestnou činnost jiného charakteru, přičemž v období let 2014 až 2018 se dopustil celkem ve třech případech další trestné činnosti, a to výhradně majetkového charakteru, i na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Chemnitz ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. V. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 2. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu