ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.59.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 59/2022-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 15. 3. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky F. L. , nar. XY v XY, rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 6. 3. 2020, sp. zn. 507 Hv 17/20i, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 6. 3. 2020, sp. zn. 507 Hv 17/20i, který nabyl právní moci dne 6. 3. 2020, byl F. L. uznán vinným přečinem krádeže částečně vloupáním podle §127, §129 odst. 1 bod 1 rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený F. L. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
vloupáním si přisvojil cizí movité věci dále uvedených osob s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, a sice
1.) dne 14. 2. 2020 v XY odcizil v obchodě se stavebninami F. po jednom vrtacím kladivu značky Makita v hodnotě 599 EUR a značky Bosch v hodnotě 139 EUR,
2.) v době od 14. 2. 2020 do 15. 2. 2020 v XY odcizil panu R. K. osm lahví vína, jednu vrtačku značky Einhell, jakož i drobné díly v celkové hodnotě 100 EUR, a to tak, že vypáčil zámek jeho vinného sklepa a cenné předměty si odnesl.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že F. L. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku/.
7. Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, ze skutkových zjištění Zemského soudu v Korneuburgu vyplývá, že odsouzený F. L. svým jednáním naplnil zákonné znaky ustanovení §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku tím, že způsobil na cizím majetku škodu dosahující částky 838 EUR, tedy způsobil na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou. Ze skutkových zjištění dále vyplývá, že svým jednáním rovněž naplnil zákonné znaky ustanovení §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, když čin spáchal vloupáním. S ohledem na odsouzení trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 31. 12. 2019, sp. zn. 90 T 154/2019 /viz bod 1) opisu z evidence Rejstříku trestů/, který nabyl právní moci dne 15. 1. 2020, kdy tímto trestním příkazem byl odsouzen pro trestný čin krádeže k podmíněnému trestu odnětí svobody, je dále zřejmé, že v úvahu přichází kvalifikace jeho činu též podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
8. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený F. L. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl v České republice již pro majetkovou trestnou činnost v minulosti odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení F. L. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 3. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu