ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.87.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 87/2021-67
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 16. 2. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. B. , narozeného dne XY v XY, rozsudkem Zemského soudu Bamberg, Spolková republika Německo, ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 32 KLs 2110 Js 8488/16, který nabyl právní moci dne 1. 2. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Bamberg, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 32 KLs 2110 Js 8488/16, který nabyl právní moci dne 1. 2. 2018, byl M. B. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání patnácti trestných činů profesionálně provedeného podvodu spáchaného organizovanou skupinou podle §263 odst. 1, 5 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“), jakož i pokusem o profesionálně provedený podvod spáchaný organizovanou skupinou podle §22 k §263 odst. 1, 5 StGB. Za uvedené sbíhající se trestné činy byl odsouzenému uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let a 9 (devíti) měsíců. Současně bylo cizozemským soudem nařízeno, aby správní úřad odsouzenému před uplynutím doby tří let neudělil žádné nové řidičské oprávnění.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil uvedené trestné činnosti (stručně řečeno) takto: na podzim roku 2015 nejdříve odsouzený M. B. za sjednanou jednorázovou úplatu za zprostředkování ve výši 1 000,00 EUR pro odsouzeného E. A., občana Bosny a Hercegoviny, zorganizoval svoji známou A. H., se kterou v doprovodu odsouzeného E. A. cestoval do XY, kde jako tlumočník působil na zorganizované schůzce u notáře dne 27. 11. 2015, jejímž účelem bylo založení obchodní společnosti A. Dále společně s A. H., jako formální jednatelkou této obchodní společnosti, založil pro tuto bankovní účet u Reiffeisenbank XY. Údaje o bankovním účtu následně předal M. B. odsouzenému A., který je poté předal další osobě – C., který takto mohl nakládat s tímto bankovním účtem on-line. Odsouzenému M. B. muselo být přitom vzhledem ke všem okolnostem jasné, že A. H. by ve skutečnosti neměla převzít jednatelské oprávnění německé společnosti s ručením omezeným se sídlem ve XY, jejímž předmětem podnikání byl zejména „Dovoz a vývoz a obchodování s motorovými vozidly a stroji“, nýbrž že založení uvedené obchodní společnosti se uskutečnilo k oklamání jiných osob v obchodním a právním styku.
Odsouzený E. A. se podílel na systému podvodů, které organizovala jiná osoba – C.– prostřednictvím různých fiktivních obchodních společností, a to za účelem získání trvalých ekonomických příjmů a ostatních výhod, které by přinejmenším viditelně navýšily jeho vlastní legální příjmy z jeho vlastního obchodování s motorovými vozidly.
Nejpozději v polovině dubna 2016 se k činnosti organizované skupiny, která se v této době sestávala minimálně ze dvou dalších stálých členů – C. a odsouzeného E. A.– připojil též odsouzený M. B., aby společně a s dělbou úkolů spáchali blíže neurčitý velký počet podvodných a jiných souvisejících protiprávních jednání, a to v souvislosti s pronájmem motorových vozidel. Odsouzený M. B. se s vědomím hlavního organizátora trestné činnosti C., působícího z Bosny a Hercegoviny, dohodl s odsouzeným A., že by měl obzvláště využívat své kontakty na zákazníky ze zastavárny v XY, kde působil, aby na delší dobu získal více osob s akutními finančními problémy k tomu, aby tyto osoby byly fiktivně zapsány jako zahraniční jednatelé zřízených obchodních společností, a tyto osoby následně vyzvedávaly na pobočkách pronajímatelů motorových vozidel v jižním Německu nákladní nebo osobní motorová vozidla, aniž by tato byla vrácena a převážně byla převážena do Bosny a Hercegoviny, kde je C. chtěl následně zpeněžit na vlastní účet.
Vedle provize za zprostředkování za každého řidiče ve výši 100,00 EUR měl odsouzený M. B., který měl i povinnost evidence a předání údajů z řidičských průkazů příslušných řidičů, obdržet jako odměnu za svoji činnost, tak i za to, že v budoucnu motorovým vozidlem přiveze získané české řidiče z jejich bydliště až na německou státní hranici, na počátku podvodně pronajaté osobní motorové vozidlo k volné dispozici a bez závazků k vrácení.
Úkolem odsouzeného M. B. bylo také ve všech případech najaté řidiče poučit, neboť tito mluvili pouze česky, a to ohledně odvozu objednaného motorového vozidla u pobočky obchodní společnosti E., kterou určil C. Současně v některých případech poskytoval osobní součinnost při převzetí vozidel jako tlumočník a potom i realizoval administrativně technické provedení pronájmu a dále se jinak aktivně účastnil realizace podvodného jednání. Ve třech případech také sám odsouzený M. B. přebíral pronajatá motorová vozidla, přičemž využil padělané řidičské průkazy na jméno A. B. nebo P. K., které mu předal odsouzený A. dne 27. 6. 2016. Odsouzený M. B. tyto následně střídavě předkládal u poboček obchodní společnosti E. při klamání ohledně svojí identity. Za každé vyzvednutí a odvoz vozidla odsouzenému M. B. slíbili C. a odsouzený A. odměnu ve výši 500,00 EUR.
Pracovníci obchodní společnosti E., kteří byli shora uvedenými osobami oklamáni, když v dobré víře očekávali splnění uzavřených nájemních smluv, především ohledně vrácení motorových vozidel, předali v celkem 15 případech příslušná vozidla řidičům, které k tomuto pověřili odsouzení, popř. v některých případech přímo odsouzenému M. B. V posledním případě však nedošlo k dokonání zamýšleného podvodného jednání, neboť pracovníci půjčovny v B. pojali podezření, zapojili policii a vozidlo odsouzenému M. B. nevydali.
Jednotlivé výpůjčky motorových vozidel byly realizovány v časovém období od 19. 4. 2016 do 29. 6. 2016, kdy také došlo k zatčení obou odsouzených.
Poškozena byla ve všech případech obchodní společnost E. A. Pracovníci této společnosti odsouzeným, popř. jimi navedeným řidičům vydali motorová vozidla v aktuální zůstatkové hodnotě 369 940,40 EUR. V případě nerealizovaného pronájmu dne 29. 6. 2016 se jednalo o majetkovou hodnotu ve výši 19 370,00 EUR. Následně došlo k zajištění některých zapůjčených motorových vozidel v celkové hodnotě 157 144,40 EUR. U vozidel, která byla přepravena do Bosny a Hercegoviny, a která se již nepodařilo zajistit, vznikla poškozené škoda ve výši 212 796,00 EUR.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že M. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku a současně též trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 tr. zákoníku).
7. Jednání odsouzeného vykazuje podle Nejvyššího soudu přinejmenším znaky pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, v souběhu s přečinem padělání a pozmění veřejné listiny podle §348 odst. 1 tr. zákoníku. Odsouzený se totiž spolu s nejméně dvěma dalšími osobami obohatil tím, že uvedl jiného v omyl, uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za takový čin v posledních třech letech potrestán [viz bod 11) opisu z evidence Rejstříku trestů M. B.], čin spáchal jako člen organizované skupiny a uvedeným jednáním se pokusil spolu s dalšími osobami způsobit poškozené škodu ve výši nejméně 389 310,40 EUR (tj. 10 556 151,50 Kč dle výše kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou dne 29. 6. 2016), přičemž k dokonání trestného činu v tomto rozsahu nedošlo. V rámci podvodného jednání též odsouzený úmyslně užil jako pravé padělané řidičské průkazy (srov. §348 odst. 1 tr. zákoníku).
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, přičemž společenskou škodlivost jeho jednání zvyšuje rovněž skutečnost, že se uvedené trestné činnosti dopustil v souběhu s dalším trestným činem. Co do druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. B. výše uvedeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 2. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.