ECLI:CZ:NS:2022:11.TD.65.2022.1
sp. zn. 11 Td 65/2022-144
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2022 o návrhu Krajského soudu v Praze na rozhodnutí o příslušnosti v řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí vůči Ľ. K., nar. XY v XY, Slovenská republika, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody vykonávaného formou odvykací léčby v Okresní nemocnici Kaufbeuren ve Spolkové republice Německo, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 8 T 19/2022, takto:
Podle §301 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, za použití §24 odst. 1 tr. řádu, je k projednání trestní věci Ľ. K. příslušný Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
1. Přípisem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2022, sp. zn. 11 T 4/2022, byla Krajskému soudu v Praze podle §301 odst. 1 zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. m. j. s.“) postoupena žádost Vrchního státního zastupitelství v Memmingenu, Spolková republika Německo, o uznání a výkon rozsudku Zemského soudu Memmingen ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 1 KLs 112 Js 3313/19, jímž byl Ľ. K. uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 5 let a 6 měsíců s umístěním jmenovaného do ústavu odvykací léčby.
2. Svůj procesní postup Krajský soud v Brně odůvodnil tím, že podle jeho zjištění odsouzený není českým občanem, resp. osoba uvedeného jména a data narození nebyla v centrálním registru obyvatel dohledána. Policejní lustrací bylo zjištěno, že odsouzený nemá a ani neměl na území České republiky žádné trvalé, přechodné či obvyklé bydliště. Pobyt odsouzeného na německou stranou uvedené adrese XY, tedy není ničím podložen. S odkazem na ustanovení v §301 odst. 1 z. m. j. s. proto Krajský soud v Brně postoupil žádost o uznání a výkon rozsudku Zemského soudu Memmingen ze dne 9. 11. 2021 Krajskému soudu v Praze jako soudu příslušnému za situace, kdy není možno zjistit místo, kde by se odsouzená osoba měla v České republice zdržovat. Současně zmíněný soud doplnil, že „zvažoval, že by si od německých orgánů vyžádal dodatkové informace, které by potvrdily státní občanství a adresu, jež jsou uvedeny v rozsudku Zemského soudu Memmingen a v přiloženém osvědčení. Nicméně dospěl k závěru, že ani případné poskytnuté dodatkové informace by pravděpodobně nevyvrátily skutečnosti, jež byly zjištěny z registru obyvatel a policejní lustrace“.
3. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2022, č. j. 8 T 19/2022-138, byla podle §301 odst. 3 z. m. j. s. s využitím §188 odst. 1 písm. a) tr. řádu per analogiam, a s odkazem na §24 odst. 1 tr. řádu, věc odsouzeného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Z odůvodnění označeného usnesení (mimo jiné) vyplývá, že na rozdíl od Krajského soudu v Brně provedl Krajský soud v Praze šetření ohledně státního občanství odsouzeného, z něhož bylo možno spolehlivě dovodit, že o českého občana v případě odsouzeného jde. Tato skutečnost byla následně zjištěna ze zprávy Ministerstva vnitra ČR, ze které vyplývá, že odsouzený nabyl státní občanství ČR v roce 1995, tedy v době, kdy pobýval na okrese Brno – venkov, přičemž případná pochybnost o tom, zda tohoto občanství jmenovaný nepozbyl získáním jiného státního občanství, pak byla vyvrácena odpovědí příslušného německého státního zastupitelství, které v reakci na žádost Krajského soudu v Praze o dodatkové informace zaslalo mj. kopii platného občanského průkazu Ľ. K., jímž je česká státní příslušnost jmenovaného potvrzena. Současně z tohoto dokladu lze zjistit i jeho trvalý pobyt, a to na adrese XY, okres Brno – venkov. Následnou lustrací v Centrální evidenci obyvatel pak bylo ze strany Krajského soudu v Praze ověřeno, že jmenovaný má skutečně na území České republiky vyznačen trvalý pobyt, a to na adrese XY, okres Brno – venkov (od 6. 2. 2018 dosud). V tomto případě sice jde o adresu úřadu, nicméně podmínku trvalého pobytu tento údaj splňuje, nehledě na to, že německá strana připojila nejen vyjádření odsouzeného (který s předáním výkonu trestu nesouhlasí), ale i sdělení, že tam déle než 20 let bydlí se svou manželkou a dcerou. Právě manželka odsouzeného mu také na základě plné moci zvolila pro toto řízení obhájce a v této plné moci je uvedeno její bydliště rovněž v XY. V případě odsouzeného se nejedná o bydliště obvyklé (jedná se o adresu úřadu), avšak zjevně jde o trvalý pobyt ve smyslu §10 zák. č. 133/2000 Sb., přičemž právě tento institut z. m. j. s. s určením místní příslušnosti spojuje. Za daného stavu pak zjevně nepřichází v úvahu příslušnost Krajského soudu v Praze jako soudu, jemuž svědčí situace, kdy žádný trvalý pobyt dotčené osoby na území České republiky zjištěn nebyl.
4. Po seznámení se s obsahem příslušného spisového materiálu Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v posuzované věci lze přisvědčit názoru Krajského soudu v Praze ohledně jeho místní nepříslušnosti.
5. Podle §301 odst. 1 z. m. j. s. k postupu podle Hlavy VIII, dílu 1 z. m. j. s. je příslušný krajský soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný krajský soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; jinak je příslušný Krajský soud v Praze.
6. Podle §301 odst. 3 z. m. j. s. bylo-li rozhodnutí jiného členského státu zasláno orgánu, který není k postupu podle tohoto dílu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal. Má-li soud, kterému bylo rozhodnutí postoupeno, pochybnosti o své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle §24 tr. řádu. Obdobně podle věty první a druhé se postupuje i ohledně jiné písemnosti obdržené před zasláním rozhodnutí jiného členského státu.
7. V nyní projednávané věci z obsahu připojeného spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 8 T 19/2022 vyplývá, že Krajský soud v Praze provedl důkladnější šetření ohledně otázky státní příslušnosti odsouzeného, které vedlo ke zjištění, že odsouzený Ĺ. K. je českým státním občanem. Kromě sdělení odboru všeobecné správy, oddělení státního občanství Ministerstva vnitra České republiky o nabytí státního občanství odsouzeným v roce 1995, tato skutečnost vyplývá ze zprávy Státního zastupitelství v Memmingenu o tom, že sám odsouzený uvedl, že je českým státním občanem a v České republice bydlí déle než 20 let, a je doložena fotokopií občanského průkazu České republiky odsouzeného, vydaného dne 3. 4. 2018. Z ISZR (Informační systém základních registrů) bylo potvrzeno, že odsouzený Ĺ. K. má státní občanství České republiky a trvalý pobyt na adrese XY, okres Brno-venkov.
8. Ze shora uvedených skutečností vyplývá, že příslušným k rozhodnutí v této trestní věci odsouzeného, v níž bude rozhodováno o uznání a výkonu rozhodnutí ukládajícího nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody podle hlavy VIII z. m. j. s., je Krajský soud v Brně, neboť odsouzený má trvalý pobyt v jeho obvodu. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že podle §301 odst. 1 z. m. j. s. je k projednání trestní věci Ľ. K. příslušný Krajský soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 10. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková