ECLI:CZ:NS:2022:11.TDO.809.2022.1
sp. zn. 11 Tdo 809/2022-780
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. 11. 2022 o dovolání obviněného L. K. , narozeného XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2022, č. j. 5 To 91/2022-719, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 T 61/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného L. K. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 17. 12. 2021, č. j. 1 T 61/2021-647, byl L. K. (dále také jen „obviněný“) uznán vinným ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Uvedeného trestného činu se dopustil (stručně řečeno) tím, že nejméně od května 2020 do 23. 2. 2021 v různých ubytovacích zařízeních na území Ostravy, společně s M. L., za pomoci laboratorní techniky, chemikálií a medikamentů zakoupených v Polské republice, opakovaně nejméně v pěti případech neoprávněně vyrobil celkem nejméně 150 g pervitinu a takto vyrobenou drogu zčásti užil pro vlastní potřebu a zčásti, ač věděl, o jakou drogu jde a jaké jsou její účinky na lidský organismus, ji neoprávněně prodával, resp. poskytoval třetím osobám, mimo jiné J. Š., J. J., J. K., M. G. a M. S.
2. Za uvedený trestný čin soud prvního stupně obviněnému uložil podle §283 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Současně obviněnému uložil podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a podle §70 odst. 1 tr. zákoníku tresty propadnutí věci, které ve výroku svého rozsudku náležitě specifikoval.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, a to do všech jeho výroků. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení odvolacího soudu podává nyní obviněný prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Jany Mikulové, advokátky, dovolání, a to s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
5. Obviněný uvádí, že od počátku trestního řízení popírá, že by množství drogy (o niž se dělil s přáteli – uživateli návykových látek) přesahovalo množství sloužící pro jeho osobní potřebu, že mu za tuto někdo poskytl úplatu a že by se účastnil jakéhokoliv varu pervitinu. Dále uvádí, že převážná část svědků v průběhu trestního řízení vypovídala shodně jako on, pouze svědci Š. a J. z nevysvětlitelných důvodů uváděli mnohem vyšší množství drogy, kterou od něj obdrželi. Stran výroby pervitinu namítá, že z této je usvědčován pouze výpovědí obviněné L., která tak učinila proto, aby v trestním řízení získala lepší postavení a navíc bylo zjištěno, že svědek J. byl touto kontaktován ve vazební věznici. Obviněný je dále přesvědčen, že oba soudy nereagovaly na tvrzení, která předložil na svou obhajobu, a vycházely ze skutečností tvrzených obžalobou. Nebylo tedy jednoznačně prokázáno, že se účastnil výroby pervitinu a nakládal s touto drogou ve značném rozsahu, pročež považuje právní kvalifikaci jednání, které je mu kladeno za vinu, za nesprávnou.
6. Z těchto důvodů obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil obě napadená rozhodnutí a přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
7. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Jiří Siegel (dále jen „státní zástupce“). Po shrnutí dosavadního průběhu řízení a dovolací argumentace obviněného nejprve připomíná podstatu dovolacího důvodu uplatněného obviněným [včetně vysvětlení, že tvrzené vadě nesprávného právního posouzení skutku odpovídá s účinností od 1. 1. 2022 dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu] s tím, že žádná z námitek obviněného není založena na vytýkání nesouladu skutkových zjištění vymezených v tzv. skutkové větě, popř. v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a zákonných znaků trestného činu, jímž byl uznán vinným. Obviněný toliko odmítá většinu skutkových zjištění rozhodných pro závěr o jeho vině a jeho námitky tak směřují výlučně do oblasti skutkové, pročež neodpovídají dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, resp. podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022. Dovolací námitky obviněného tak podle státního zástupce mají blíže k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, avšak ani tomuto obsahově neodpovídají. Ani tento dovolací důvod totiž neumožňuje vznášet jakékoliv skutkové námitky a domáhat se skutkového přezkumu napadeného rozhodnutí ve stejném rozsahu jako v odvolacím řízení, ale v jeho rámci lze uplatňovat jen zde výslovně upravené kategorie vad důkazního řízení. Obviněný přitom nevytýká, a to ani formálně, žádnou z vad uvedených v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, přičemž tzv. zjevný rozpor skutkových zjištění s provedenými důkazy nelze podle něj dovozovat jen z nesouhlasu obviněného s hodnocením důkazů soudy nižších stupňů.
8. Z těchto důvodů proto státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, když uplatněné námitky neodpovídají žádnému dovolacímu důvodu podle §265b tr. řádu.
9. Vyjádření státního zástupce Nejvyšší soud zaslal obhájkyni obviněného k případné replice . Tu však do dne vydání tohoto usnesení neobdržel.
III.
Přípustnost dovolání
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda je dovolání obviněného přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo podáno v souladu s §265a odst. 1, 2 tr. řádu, v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s §265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnou osobou ve smyslu §265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku upravené v §265f tr. řádu. Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obviněného splňuje shora uvedené zákonné náležitosti.
11. Protože dovolání lze podat jen z některého z důvodů taxativně vymezených v §265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud posoudit, zda obviněným uplatněnou argumentaci lze podřadit pod některý ze zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je – mimo jiné – podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení (§265i odst. 3 tr. řádu).
12. Obviněný uplatňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, přičemž jej zjevně spojuje s jeho zněním účinným do 31. 12. 2021, čemuž s účinností od 1. 1. 2022 odpovídá dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Z dovolání se naopak podává – byť formálně neuplatněný – dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. řádu, neboť své námitky obviněný směřuje proti skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, přičemž platí, že pouze skrze tento dovolací důvod lze napadat rozhodnutí soudu prvního stupně, což obviněný činí.
13. Jde-li o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu , ten je naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat buď nesprávnost právního posouzení skutku, tj. mylnou právní kvalifikaci skutku, jak byl v původním řízení zjištěn, v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva, anebo vadnost jiného hmotněprávního posouzení. Z toho vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být samotné nesprávné skutkové zjištění, a to přesto, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotněprávní posouzení vždy navazují na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. Je třeba zdůraznit, že pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny hmotněprávní vady v napadených rozhodnutích spatřované, což znamená, že dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí.
14. I při respektování shora uvedeného pak Nejvyšší soud interpretuje a aplikuje podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv a svobod. Je proto povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva dovolatele (obviněného), včetně jeho práva na spravedlivý proces (k tomu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14).
IV.
Důvodnost dovolání
15. Nejvyšší soud se seznámil s obsahem napadených rozhodnutí, jakož i s řízením, které předcházelo jejich vydání, a dospěl k závěru, že dovolací námitky obviněného zcela míjí jím uplatněný, ale i jakýkoliv jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. řádu. K samotnému dovolání pak – v souladu s §265i odst. 2 tr. řádu – uvádí stručně následující.
16. Ačkoliv obviněný uvádí, že brojí proti právnímu posouzení skutku, jímž byl uznán vinným, platí, že jeho nesprávnost dovozuje na základě vlastní verze skutkového stavu věci, která je zcela odlišná od toho, jak byl zjištěn soudem prvního stupně na základě provedeného dokazování. Jak je zřejmé z bodu 13. tohoto usnesení, takto formulované námitky dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu naplnit nemohou.
17. K nápravě zásadních (extrémních) vad ve skutkových zjištěních je přitom určen dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který věcně podchycuje tři okruhy nejzásadnějších vad v rozhodných skutkových zjištěních, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, a to případy tzv. zjevného rozporu mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními, která jsou na jejich základě učiněna (zejména případy deformace důkazů, kdy skutkové zjištění je opakem skutečného obsahu daného důkazu), případy použití procesně nepoužitelných důkazů (typicky důkaz, který byl pořízen v rozporu se zákonem, např. věcný důkaz zajištěný při domovní prohlídce učiněné bez příkazu soudu) a konečně vadu spočívající v tzv. důkazu opomenutém , tj. důkazu, který byl sice některou ze stran navržen, avšak soudem nebyl proveden a jeho neprovedení nebylo věcně adekvátně odůvodněno.
18. Obviněný však tento dovolací důvod formálně, ale ani materiálně, ve svém dovolání neuplatnil. Neuvádí totiž, že by skutkové závěry soudu prvního stupně byly v rozporu s provedenými důkazy (jimž ostatně korespondují – srov. bod 7. a násl. rozsudku soudu prvního stupně), ale pouze nabízí odlišné hodnocení provedených důkazů. Takto obecně konstruované námitky však stojí zcela mimo rámec dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 tr. řádu.
V.
Závěrečné zhodnocení Nejvyššího soudu
19. Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání obviněného L. K. neodpovídá jím uplatněnému, ale ani žádnému jinému zákonnému dovolacímu důvodu. Jelikož z dovolacích námitek se nepodává ani porušení práva obviněného na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu hlavy páté Listiny, nezbylo, než aby dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítnul. V souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 3. 11. 2022
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu