ECLI:CZ:NS:2022:11.TUL.4.2021.1
sp. zn. 11 Tul 4/2021-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného J. V. , nar. XY, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 1. 2022 návrh obviněného na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §174a odst. 7 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, se návrh obviněného J. V. na určení lhůty Vrchnímu soudu v Olomouci k provedení procesního úkonu v trestní věci vedené pod sp. zn. 6 To 56/2021, zamítá.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 35 T 4/2019, byl obviněný J. V. uznán vinným ad I., II., III. a IV. pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ustanovení §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle ustanovení §21 odst. 1 k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle ustanovení §20 odst. 1 k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ad V. zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a ad VI. přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle ustanovení §268 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 let. Podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle §70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to zajištěné finanční hotovosti ve výši 20 000 Kč. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 35 T 4/2019, rozhodl rovněž o vině a trestu obviněných B. P., V. V., I. V., L. P., V. T. D. a právnické osoby – obchodní společnosti M. M.
2. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. 6 To 56/2021-5634, postupem podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl odvolání obviněného J. V., neboť nesplňovalo obsahové náležitosti.
3. Pokud se týká odvolání státního zástupce a ostatních obviněných, tj. B. P., V. V., I. V., L. P., V. T. D. a právnické osoby – obchodní společnosti M. M., o těch bylo Vrchním soudem v Olomouci rozhodnuto ve veřejném zasedání konaném ve dnech 23. a 25. 11. 2021. Vrchní soud v Olomouci podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil z podnětu odvolání obviněných B. P., V. V., L. P. a státního zástupce podaného v neprospěch obviněných B. P. a J. V. napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, č. j. 35 T 4/2019-4743, a to ohledně obviněného J. V. ve výroku o vině pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ustanovení §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle ustanovení §21 odst. 1 k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle ustanovení §20 odst. 1 k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body I., II., III., IV výroku napadeného rozsudku) a v celém výroku o trestu. Vrchní soud v Olomouci dále částečně zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného B. P., V. V., L. P. a dále ve výroku o zabrání věci. Podle §259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud nově rozhodl tak, že pokud se týká obviněného J. V., toho uznal vinným ad I., II., III. a IV. zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ustanovení §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle ustanovení §21 odst. 1 k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle ustanovení §20 odst. 1 k §283 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Za tento zločin a za sbíhající se zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečin porušení práv k ochranné známce podle §268 odst. 1 tr. zákoníku (ad V., VI. výroku napadeného rozsudku), ohledně nichž zůstal napadený rozsudek nezměněn, byl obviněný J. V. podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 let. Podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku blíže specifikovaných věcí, a podle §70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to zajištěné finanční hotovosti ve výši 20 000 Kč. Odvolací soud rovněž rozhodl o vině a trestu ohledně obviněných B. P., V. V. a L. P. Podle §256 tr. ř. odvolání obviněného I. V., V. T. D. a právnické osoby – obchodní společnosti M. M., a státního zástupce, podaného v neprospěch obviněného V. T. D., zamítl.
4. Dne 2. 12. 2021 podal obviněný J. V. prostřednictvím svého obhájce návrh na určení procesní lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Svůj návrh obviněný odůvodnil tím, že dne 3. 11. 2021 podal včasné dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2021, č. j. 6 To 56/2021-5634, kterým bylo podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto jeho odvolání. Obviněný svůj mimořádný opravný prostředek podal prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, který jej dne 5. 11. 2021 předal Vrchnímu soudu v Olomouci, pravděpodobně vzhledem k tomu, že v této době Vrchní soud v Olomouci rozhodoval o podaných odvoláních ostatních obviněných. Obviněný J. V. má za to, že s ohledem na ustanovení §265h odst. 2 věta druhá tr. ř. měla povinnost předložit spis s jeho dovoláním Nejvyššímu soudu přejít na odvolací soud, tj. Vrchní soud v Olomouci. Vrchní soud v Olomouci usnesení ze dne 31. 8. 2021, č. j. 6 To 56/2021-5634, nedoručoval prostřednictvím soudu prvního stupně po vrácení spisu, ale sám, čímž podle obviněného urychlil běh lhůt k podání dovolání a logicky tedy i k předložení spisů Nejvyššímu soudu. S ohledem na to, že projednávaná trestní věc byla dne 25. 11. 2021 pravomocně skončena, nelze přehlížet povinnost okamžitého předložení dovolání se spisy Nejvyššímu soudu, s čímž má být odvolací soud v prodlení.
5. Obviněný J. V. závěrem navrhl, aby byla Vrchnímu soudu v Olomouci určena lhůta 3 týdnů k předložení spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 4/2019 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2021, č. j. 6 To 56/2021-5634. V souladu s ustanovením §174a odst. 8 věta druhá zákona o soudech a soudcích vyčíslil náhradu nákladů řízení ve výši 3 400 Kč, které žádá ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplatit k rukám jeho právního zástupce Mgr. Ladislava Bárty.
6. K návrhu obviněného J. V. na určení procesní lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona o soudech a soudcích se vyjádřil předseda senátu 6 To Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Milan Kaderka uvedením, že se jedná o skupinovou trestní věc, v jejímž rámci byla Vrchním soudem v Olomouci projednávána odvolání celkem 8 odvolatelů. Spisový materiál v současné době obsahuje cca 5 800 stran, přičemž rozsahu této trestní věci bude úměrný i rozsah rozsudku odvolacího soudu, jehož vypracování toho času probíhá. S ohledem na tyto skutečnosti se lhůta 3 týdnů uvedená v návrhu jeví jako krajně problematická.
7. Nejvyšší soud, který je jako soud nejblíže vyššího stupně věcně i místně příslušný k projednání návrhu podle §174a odst. 4 zákona o soudech a soudcích, po prostudování předloženého materiálu dospěl k závěru, že návrh obviněného J. V. na určení lhůty k provedení procesního úkonu Vrchním soudem v Olomouci není důvodný.
8. Podle ustanovení §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích platí, že má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
9. Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zák. o soudech a soudcích). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst. 5 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
10. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení §174a zák. o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, jež je zakotveno zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejedná se přitom o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, nýbrž o řízení sui generis , jehož smysl spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž tento návrh směřuje, aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, čímž bude současně zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu v rámci vedeného řízení dojít.
11. Současně je přitom třeba vzít v úvahu skutečnost, že soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy, přičemž soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí (srov. čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky a §1 zákona o soudech a soudcích). Za tohoto stavu tak mimo jiné platí, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců, což platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí.
12. Nejvyšší soud v návaznosti na výše uvedená zákonná východiska a dosavadní průběh řízení přezkoumal všechny relevantní skutečnosti vztahující se k podanému návrhu obviněného a dospěl k závěru, že v řízení vedeném před Vrchním soudem v Olomouci pod sp. zn. 6 To 56/2021 k žádným průtahům nedošlo.
13. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 35 T 4/2019, rozhodoval nejenom o trestněprávním jednání obviněného J. V., ale rovněž obviněných B. P., V. V., I. V., L. P., V. T. D. a právnické osoby – obchodní společnosti M. M. Odvolací soud poté rozhodl dne 31. 8. 2021 o odvolání obviněného J. V. postupem podle §253 odst. 3 tr. ř., kdy jej odmítl, neboť podle odvolacího soudu jmenovaný žádným podáním neodůvodnil své blanketní odvolání, ačkoliv k tomu byl předsedou senátu Krajského soudu v Ostravě vyzván a byla mu pro tento úkon stanovena lhůta. V případě ostatních obviněných poté Vrchní soud v Olomouci rozhodoval o jejich odvoláních v rámci veřejného zasedání konaného ve dnech 23. a 25. 11. 2021.
14. Podle ustanovení §129 odst. 3 tr. ř. jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení v řízení před vrchními soudy ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů. Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Nejvyšším soudem bylo u Vrchního soudu v Olomouci zjištěno, že předsedovi senátu JUDr. Milanovi Kaderkovi byla pro vyhotovení písemného rozhodnutí ze dne 25. 11. 2021 předsedou Vrchního soudu v Olomouci prodloužena lhůta do 21. 1. 2022.
15. Z pohledu Nejvyššího soudu je tak třeba v tomto řízení učinit závěr, že postup Vrchního soudu v Olomouci je zcela v souladu se zákonem, přičemž Nejvyšší soud ani není oprávněn jmenovanému soudu, potažmo předsedovi senátu 6 To JUDr. Milanu Kaderkovi, nařídit, aby vyhotovil odůvodnění rozhodnutí před uplynutím zákonné lhůty, případně před uplynutím lhůty prodloužené předsedou jmenovaného soudu.
16. Přestože Vrchní soud v Olomouci rozhodoval zvlášť usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. 6 To 56/2021-5634, o odvolání obviněného J. V., a v rámci veřejného zasedání konaného ve dnech 23. a 25. 11. 2021, rozhodoval o odvoláních ostatních obviněných a státního zástupce, nelze přehlédnout, že se jedná o skupinovou a rozsáhlou věc s totožným spisovým materiálem vedeným u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 4/2019. Z pohledu Nejvyššího soudu předseda senátu 6 To Vrchního soudu v Olomouci postupuje korektně z hlediska procesní ekonomie, zákonné lhůty jsou z jeho strany dodržovány, přičemž Nejvyšší soud nemá poznatky ani o tom, že by v řízení docházelo ke zbytečným průtahům z jakýchkoliv jiných důvodů. Předsedovi senátu 6 To Vrchního soudu v Olomouci stále běží prodloužená lhůta pro vyhotovení písemného rozhodnutí týkajícího se ostatních obviněných. Poté se uplatní postup předvídaný procesními normami, kdy kompletní a jednotný spisový materiál týkající se všech obviněných, včetně J. V., bude postoupen soudu prvního stupně k provedení dalších úkonů.
17. K tomu Nejvyšší soud doplňuje, že přestože dovolání má devolutivní účinek a dovolacím soudem je výlučně Nejvyšší soud (§265c tr. ř.), který je jediný oprávněn rozhodovat o dovolání, v řízení o dovolání je v určitém omezeném rozsahu činný i soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni a u něhož se dovolání zpravidla podává (§265e odst. 1 tr. ř.). Předseda senátu tohoto soudu po podání dovolání jednak činí úkony podle §265h tr. ř. a jednak může podle §265g odst. 2 tr. ř. vzít na vědomí zpětvzetí dovolání, nebyla-li ještě věc předložena Nejvyššímu soudu. Podle §265h tr. ř. jde o úkony umožňující dovolacímu soudu co nejrychleji a bez zbytečných překážek rozhodnout o dovolání, popřípadě ještě předtím rozhodnout o odložení nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí. Podle §265h tr. ř. postupuje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, i tehdy, jestliže bylo dovolání podáno podle §265e odst. 3 tr. ř. přímo u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který ve věci rozhodl v druhém stupni, a poté bylo příslušnému soudu prvního stupně zasláno k provedení úkonů zde předpokládaných.
18. Předseda senátu příslušného soudu prvního stupně je povinen přezkoumat podané dovolání nejvyššího státního zástupce nebo obviněného (resp. obou) především z toho hlediska, zda jsou v dovolání skutečně všechny obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř., popřípadě modifikované podle §265f odst. 2 tr. ř. Povinnost vyčkat uplynutí lhůty k podání dovolání všem oprávněným osobám vyplývá z požadavku, aby mohl dovolací soud rozhodnout najednou o všech případných dovoláních podaných proti témuž rozhodnutí. I když uvedená lhůta již uplynula, spisy lze předložit Nejvyššímu soudu až poté, co proběhly všechny úkony předpokládané v §265h odst. 1 a 2 tr. ř. Spisy je tedy možné předložit Nejvyššímu soudu až po dokončení řízení u soudu prvního stupně, nejde-li o výjimku podle §265h odst. 3 tr. ř. Je-li již dokončeno řízení před soudem prvního stupně, tj. jestliže byly provedeny všechny úkony předpokládané v §265h odst. 1 a 2 tr. ř, pokračuje Nejvyšší soud v řízení o dovolání. Není-li podle názoru Nejvyššího soudu řízení před soudem prvního stupně dokončeno, vrátí mu spisy k dokončení tohoto řízení, a to případně i s upozorněním, které úkony je třeba ještě provést, jestliže předseda senátu soudu prvního stupně již považoval (nesprávně) řízení u soudu prvního stupně za skončené.
19. Z uvedeného se tedy podává, že je nezbytné, aby byla dodržena procesní posloupnost tak, jak je upravena trestním řádem. V projednávané trestní věci je třeba navíc přihlédnout k tomu, že je zde několik obviněných, o jejichž odvoláních rozhodoval soud druhého stupně dvěma rozhodnutími při existenci jednoho společného spisového matriálu vedeného pod sp. zn. 35 T 4/2019. Z těchto důvodů považuje Nejvyšší soud návrh obviněného J. V. na předložení jeho dovolání Nejvyššímu soudu včetně spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 4/2019 do 3 týdnů za nedůvodný.
20. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích rozhodl tak, že návrh obviněného J. V. ze dne 2. 12. 2021 jako nedůvodný zamítl, neboť nebylo shledáno, že by v řízení vedeném před Vrchním soudem v Olomouci pod sp. zn. 6 To 56/2021 docházelo k průtahům, když obviněným požadovaný procesní úkon v podobě určení lhůty 3 týdnů Vrchnímu soudu v Olomouci k předložení spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 4/2019 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2021, č. j. 6 To 56/2021-5634, se jeví minimálně předčasným, pročež jej zamítl.
21. Současně bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení, a to tak, že obviněný J. V. jako neúspěšný navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé a contrario zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení případně vznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu