ECLI:CZ:NS:2022:11.TVO.17.2022.1
sp. zn. 11 Tvo 17/2022-288
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 10. 2022 o stížnosti obžalované N. V., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 9. 2022, č. j. 1 To 85/2022-277, takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obžalované zamítá .
Odůvodnění:
1. Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 26. 9. 2022, č. j. 1 To 85/2022-277, tak, že podle §31 odst. 1 tr. řádu je soudce Mgr. Tomáš Kurfiřt z důvodu uvedeného v §30 odst. 3 tr. řádu vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení obžalovaných N. V. a M. H.
2. Proti citovanému usnesení vrchního soudu podala obžalovaná N. V. prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě stížnost. V odůvodnění své stížnosti uvedla, že Mgr. Tomáš Kurfiřt vůči její osobě nezavdal žádné příčiny k vyloučení z funkce soudce, byť bylo jeho senátem rozhodnuto o uložení trestu odnětí svobody nepodmíněně. Domnívá se, že tehdejší nepříznivé rozhodnutí senátu Krajského soudu v Brně v její neprospěch bylo vydáno na základě toho, že ostatní členové senátu - přísedící přehlasovali soudce Mgr. Tomáše Kurfiřta. Obžalovaná nemá vůči jmenovanému soudci žádných předsudků, proto nevidí důvod k obsazení člena senátu Vrchního soudu v Olomouci jiným soudcem. Obžalovaná proto závěrem navrhla, aby složení senátu nebylo změněno.
3. Nejvyšší soud jako přezkumný orgán nejprve posoudil, zda zákon podání stížnosti v tomto případě připouští, zda byla podána včas a oprávněnou osobou, načež zjistil, že zákonné podmínky pro přezkoumání napadeného usnesení jsou v tomto směru splněny. Nejvyšší soud proto v souladu s revizním principem podle §147 odst. 1 tr. řádu přezkoumal na podkladě stížnosti obžalované napadené usnesení vrchního soudu, tedy správnost jeho výroku týkajícího se vyloučení Mgr. Tomáše Kurfiřta z vykonávání úkonů trestního řízení, jakož i správnost řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost obžalované není důvodná.
4. Vrchní soud v Olomouci shledal důvod pro vyloučení zákonného soudce Mgr. Tomáše Kurfiřta jako člena senátu 1 To odvolacího soudu z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obžalovaných N. V. a M. H. podle §30 odst. 3 tr. řádu v tom, že Mgr. Kurfiřt rozhodoval jako předseda senátu Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 10 T 9/2015, v níž byla obžalovaná N. V. uznána vinnou, přičemž výrok o vině i výrok o trestu ohledně obžalované N. V. z rozsudku v této trestní věci byl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2022, č. j. 46 T 9/2020-218, a ve věci byl uložen společný úhrnný trest, kdy odvolání proti tomuto rozsudku má podle rozvrhu práce projednat a rozhodnout senát Vrchního soudu v Olomouci, jehož členem je i Mgr. Kurfiřt.
5. Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem Vrchního soudu v Olomouci, že Mgr. Tomáš Kurfiřt je vyloučen z důvodu uvedeného v §30 odst. 3 tr. řádu z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obžalované N. V. a spol. Ačkoliv se Mgr. Kurfiřt nezúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně přímo ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 46 T 9/2020, podílel se na rozhodování ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn 10 T 9/2015, kdy napadeným rozsudkem ve věci sp. zn. 46 T 9/2020 byl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině zločiny, týkající se obžalované N. V., kterými byla uznána vinnou rozsudkem Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 10 T 9/2015, i výrok o trestu, který jí byl v této věci uložen, i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad. Obžalované N. V. byl napadeným rozsudkem uložen společný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 roků a 6 měsíců, a to i za trestnou činnost, kterou byla původně pravomocně uznána vinnou ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 10 T 9/2015, v níž se podílel na rozhodování Mgr. Tomáš Kurfiřt jako předseda senátu. Ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 46 T 9/2020 bylo tedy znovu rozhodováno o vině obžalované při vázanosti skutkovými zjištěními jednáním, kterým byla obžalovaná V. původně uznána vinnou rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 10 T 9/2015, a byl jí ukládán společný trest za pokračující trestný čin, tedy i za dílčí útoky projednávané ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 10 T 9/2015. Tyto skutečnosti nepochybně zakládají zákonný důvod vyloučení soudce podle §30 odst. 3 tr. řádu, neboť Mgr. Kurfiřt se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně ve věci, ohledně které je v nyní projednávané věci znovu rozhodováno o vině a je ukládán společný úhrnný trest i za tuto trestnou činnost. Tedy dotčený soudce by se měl podílet mimo jiné na posuzování hledisek pro uložení společného trestu, i ve vztahu k trestu, který senát, jehož byl předsedou, uložil obžalované ve věci Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 9/2015.
6. Důvod vyloučení podle §30 odst. 3 tr. řádu je dán přímo zákonem, není nutno, aby nastaly pochybnosti o nestrannosti soudce a nezáleží na subjektivním vnímání osoby soudce obžalovanou. Proto byla stížnost obžalované N. V. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 9. 2022, sp. zn. 1 To 85/2022, shledána nedůvodnou, a Nejvyšší soud ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 10. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Zpracovala:
JUDr. Monika Staniczková