ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.1431.2022.1
sp. zn. 20 Cdo 1431/2022-1526
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobkyně PBS ENERGO, a. s. , se sídlem ve Velké Bíteši, Vlkovská 279, identifikační číslo osoby 27678741, zastoupené Mgr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, proti žalovaným 1) BESTER GENERACION UK LIMITED , se sídlem Suite 163 2 Lansdowne Row, Mayfair, London, W1J 6HL, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo (Company number) 08409842, a 2) BESTER GENERACIÓN S. L. , se sídlem Calle Boabdil 4, Edificio Vega 6 (Parque Empresarial Vega del Rey), Camas, Sevilla, Španělské království, registrační číslo SE-83.389, oběma zastoupeným Mgr. Lukášem Nývltem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, o odepření uznání cizozemského rozhodnutí, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. ledna 2022, č. j. 20 Co 231/2020-1429, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. ledna 2022, č. j. 20 Co 231/2020-1429, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalovaných podaném proti tomuto rozsudku.
Odůvodnění:
1. Žalované podaly dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále „odvolací soud“) ze dne 25. 1. 2022, č. j. 20 Co 231/2020-1429, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (dále „soud prvního stupně“) ze dne 16. 4. 2020, č. j. 7 C 74/2020 – 621 (výrok I), jímž soud prvního stupně vyslovil, že rozsudek („judgment“) vydaný The High Court of Justice Business and Property Courts of England and Wales (QBD) Technology and Construction Court ve sporu mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne 7. února 2020, sp. zn. HT-2017-000330, a příkaz („order“) téhož soudu vydaný pod stejnou sp. zn. dne 27. února 2020 se podle ustanovení čl. 45 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v České republice neuznává, a žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám jejího právního zástupce do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 5 600 Kč; dále odvolací soud uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech odvolacího a dovolacího řízení částku ve výši 14 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).
2. V dovolání žalované shodně navrhly, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí, neboť s ohledem na pravomocné odepření uznání (shora označeného) cizozemského rozsudku a příkazu v České republice je závažně ohroženo právo žalované 1) na účinné vymožení pohledávky. V důsledku odepření uznání uvedených rozhodnutí totiž došlo k pravomocnému zamítnutí exekučních návrhů podaných žalovanou 1) vůči žalobkyni a společnosti První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. Po zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2020, č. j. 20 Co 231/2020-1224, Nejvyšším soudem podala žalovaná 1) nové exekuční návrhy, o nichž však byla řízení zatím nepravomocně zastavena pro údajnou překážku věci pravomocně rozhodnuté. Existuje zcela reálné riziko, že se žalobkyně a společnost První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. budou v době před rozhodnutím o dovolání účelově zbavovat svého majetku, aby vyloučily jeho případný postih v rámci exekuce, která by na jejich majetek mohla být vedena v případě úspěchu žalovaných v dovolacím řízení. Společnost První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s., spadající do stejného koncernu jako žalobkyně, již v době před vydáním rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2020, č. j. 20 Co 231/2020-1224, započala s právními a faktickými jednáními, kterými se snažila zbavit svého majetku, respektive převést takový majetek na osobu, které by se případný výkon rozsudku a příkazu nikterak nedotkl. Rozhodla o vyplacení dividendy 150 000 000 Kč jedinému akcionáři společnosti PBS GROUP, a. s., a to navzdory existenci cizozemského rozsudku a příkazu ukládajícího žalobkyni a potažmo společnosti První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. uhradit částku přesahující 600 000 000 Kč, to vše za situace, kdy výsledek hospodaření společnosti První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. za rok 2019 činil 180 178 174,71 Kč a finanční prostředky na jejích účtech ke konci roku 2019 činily 132 910 000 Kč. Vyplacením dividendy by se společnost První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. zbavila pravděpodobně téměř veškerého aktuálního zůstatku na svých bankovních účtech. Žalobkyně přijala společenstevní změny, kterými snížila počet členů svého představenstva a dozorčí rady na jednoho člena u každého orgánu a současně odvolala všechny stávající členy obou orgánů a jmenovala nového jediného člena do dalšího orgánu, přičemž odvoláni byly dlouholetí členové obou orgánů žalobkyně, z nichž mnozí dle internetových stránek skupiny PBS ( www.pbs.cz ) patří ke klíčovým manažerům skupiny a dle zápisů v obchodním rejstříku zůstávají ve svých funkcích v orgánech jiných společností skupiny PBS.
3. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 7. 2020, č. j. 7 C 78/2020-832, rozhodl o nařízení předběžného opatření, kterým společnosti První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. uložil povinnost zdržet se vyplacení dividendy ve výši 150 000 000 Kč ve prospěch jejího jediného akcionáře, společnosti PBS GROUP; toto předběžné opatření však v souladu s §77 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zaniklo patnáctým dnem po právní moci rozhodnutí o odepření uznání vydaného v tomto řízení.
4. Vylíčené skutečnosti podle názoru žalovaných vzbuzují důvodnou obavu, že se společnosti ze skupiny PBS (žalobkyně, První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. a PBS GROUP) připravují na provedení takových právních a faktických jednání se svým majetkem (pokud je již neprovedly), jež ve svém důsledku mohou podstatným způsobem snížit míru uspokojení pohledávky přiznané žalované 1) cizozemským rozsudkem a příkazem v exekučním řízení, případně mohou takové exekuční řízení učinit zcela neúčelným. Odklad právní moci by umožnil žalovaným dosáhnout nařízení předběžného opatření, kterým by byl žalobkyni a/nebo společnosti První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. uložen zákaz zdržet se dispozic s jejich majetkem, shledá-li soud nařízení takového předběžného opatření důvodným.
5. Nejvyšší soud o návrhu žalovaných rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019, (dále jen „o. s. ř.“).
6. V souladu s §243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, jehož právní moc proto odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 6. 2022
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu