ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.3503.2021.1
2
3
sp. zn. 20 Cdo 3503/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, identifikační číslo osoby 69797111, proti povinné DENEMO s.r.o. se sídlem v Praze 6, Výtvarná č. 1023/4, identifikační číslo osoby 28497066, pro 60 919 956,16 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka, Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 167 EX 2682/19, o dovolání WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci , se sídlem v Brně, Kamenná č. 835/13, identifikační číslo osoby 25780450, zastoupeného JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 49/5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2021, č. j. 11 Co 219/2021-220, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10, pověřený vedením exekuce na základě pověření vydaného Obvodním soudem pro Prahu 6 dne 11. října 2019, č. j. 38 EXE 1525/2019-194, podle vykonatelného notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. Šárkou Novotnou dne 17. června 2011, sp. zn. N 396/2011, NZ 378/2011, rozhodl usnesením ze dne 26. dubna 2021, č. j. 167 EX 2682/19-200, že namísto dosavadní oprávněné České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových vstupuje do řízení WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci. V odůvodnění rozhodnutí soudní exekutor uvedl, že v průběhu exekuce oprávněná doručila soudnímu exekutorovi návrh na změnu účastníka řízení na straně oprávněné podle ustanovení §107a odst. 1 o. s. ř. V tomto návrhu oprávněná uvedla, že jí bylo doručeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. března 2021, sp. zn. 6 To 12/2021, jímž bylo zrušeno zajištění pohledávek, jejichž správou byla oprávněná pověřena na základě opatření Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4. srpna 2017, č. j. 4 VZN 1577/2014-1633. V důsledku toho oprávněná pozbyla oprávnění vykonávat práva a povinnosti spojená s pohledávkami zajištěnými usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2017, sp. zn. 6 To 48/2016, podle ustanovení §79e odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. Proto oprávněná navrhla, aby soudní exekutor rozhodl o vstupu WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci, nebo LLANFAIR CAEREINION CWNI DALIANNOL LTD., se sídlem 15 Stopher House, Webber Street, London SE1 0RE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „LCCD“), do řízení namísto oprávněné. WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci, poté doručilo soudnímu exekutorovi souhlas se vstupem do řízení, přičemž uvedlo, že je právním nástupcem oprávněné. Soudní exekutor na základě toho dospěl k závěru, že podmínky pro vstup WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci, na místo oprávněné byly splněny.
2. Městský soud v Praze k odvolání povinné usnesením ze dne 1. července 2021, č. j. 11 Co 219/2021-220, rozhodnutí soudního exekutora změnil tak, že návrh oprávněné ze dne 7. 4. 2021 na připuštění vstupu WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci, nebo LCCD, se zamítá. Své rozhodnutí odvolací soud odůvodnil zejména tím, že má-li být rozhodnuto o procesním nástupnictví, musí zde být návrh, v němž je jednoznačně určen ten, kdo vstupuje do práv a povinností oprávněného. Nelze tak učinit eventuálně ani alternativně, jak k tomu došlo v souzené věci. Oprávněná totiž explicitně odmítla relevantní subjekt jednoznačně označit a tuto otázku nabídla soudnímu exekutorovi k posouzení, když v návrhu označila dva různé subjekty. Podle odvolacího soudu řešení takové otázky exekučnímu soudu nepřísluší. Protože v dané věci nejsou splněny podmínky podle ustanovení §107a o. s. ř., neboť návrh oprávněné není jednoznačný co do vymezení právního nástupce, odvolacímu soudu nezbylo, než napadené usnesení soudního exekutora změnit dle ustanovení §220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že se návrh zamítá.
3. Usnesení odvolacího soudu napadlo WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci, dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu podle jeho názoru závisí na vyřešení dovolacím soudem dosud neřešené otázky: „zda je návrh, kdo má na místo dosavadního oprávněného vstoupit do exekučního řízení, dostatečně určitý v případě, když návrh na změnu sice neobsahuje explicitní určení právního nástupce, nicméně obsahuje alternativní návrh na vstup nového oprávněného a z tohoto návrhu vyplývá, kdo tímto nástupcem je“. WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci, nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že alternativní návrh není dostatečně určitý, neboť obsahuje informace, ze kterých lze rozhodnout, že právním nástupcem oprávněné je právě WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a potvrdil usnesení soudního exekutora. Nadto dovolatel navrhl odložit právní moc napadeného usnesení odvolacího soudu do rozhodnutí o podaném dovolání.
4. Povinná ve vyjádření k dovolání uvedla, že WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci, není aktivně legitimováno k podání dovolání, neboť není účastníkem řízení. Napadené usnesení odvolacího soudu je dle jejího názoru věcně správné, protože alternativní návrh oprávněné na vstup nových oprávněných do exekučního řízení není dostatečně určitý. Navrhla, aby dovolací soud dovolání WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci, odmítl.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno účastníkem řízení (řízení o návrhu podle §107a o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání není přípustné dle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
6. Otázkou aplikace ustanovení §107a o. s. ř. v exekučním řízení se Nejvyšší soud zabýval ve svém stanovisku k výkladu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V bodě X. tohoto stanoviska Nejvyšší soud dospěl k závěru, že o procesním nástupnictví v exekučním řízení se rozhoduje ve smyslu standardů občanského soudního řádu. Následně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 943/2012, vysvětlil, že přiměřená aplikace §107a o. s. ř. se při procesním nástupnictví na straně oprávněného uplatní pro exekuční řízení potud, že o takovém procesním nástupnictví musí exekuční soud rozhodnout (usnesením), že osobou legitimovanou k podání návrhu na vydání takového usnesení je pouze původní oprávněný a že vydání takového usnesení je podmíněno souhlasem toho, kdo má vstoupit do exekučního řízení namísto dosavadního oprávněného. Předpokladem pro vydání usnesení, jímž soud v exekučním řízení připustí, aby do řízení namísto dosavadního oprávněného (jenž nezanikl) vstoupil jeho právní nástupce z titulu universální nebo singulární sukcese, je nejen to, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, nýbrž i to, že je prokázáno, že právo z exekučního titulu skutečně přešlo či bylo převedeno na osobu, která se má stát novým oprávněným a že průkaz této skutečnosti byl podán způsobem předjímaným §36 odst. 4 exekučního řádu.
7. V návrhu musí oprávněný (vedle obecných náležitostí uvedených v §42 odst. 4 o. s. ř.) zejména označit právní skutečnost, která podle jeho názoru měla za následek převod nebo přechod práva nebo povinnosti, uvést, kdy k ní došlo, a označit toho, kdo má nastoupit na jeho místo (srov. Kůrka, V., Drápal, L., Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a. s., 2004, strana 273).
8. Z výše uvedeného je zřejmé, že k podání návrhu na vstup do řízení na místo oprávněné je legitimována výlučně oprávněná jako účastník exekučního řízení. Bez takového návrhu není soud (resp. soudní exekutor) oprávněn o vstupu nového účastníka do řízení rozhodnout, a to ani v případě, že by právní skutečnost, zakládající právní nástupnictví, vyplynula z provedeného dokazování.
9. Na základě uvedeného pak Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 20 Cdo 3529/2021, dospěl k závěru, že návrh oprávněného, kdo má vstoupit do řízení na jeho místo, musí být dostatečně určitý. Nelze tak učinit ani eventuálně ani alternativně, jak tomu bylo v nyní řešené věci. Není totiž věcí exekučního soudu ani soudního exekutora, aby konkrétního právního nástupce oprávněné sám vybíral ze dvou v úvahu připadajících subjektů, které oprávněná označila.
10. Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Dovolací soud proto dovolání WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
11. Dovolatel v dovolání dále navrhl odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že není porušením ústavně zaručených práv, rozhodne-li dovolací soud spolu s dovoláním o návrhu na odklad vykonatelnosti (resp. právní moci), aniž by se zabýval odůvodněním takového návrhu, stane-li se tak ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti (resp. právní moci) rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem dovolatele na odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu nezabýval.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 3. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu