ECLI:CZ:NS:2022:20.NCU.121.2022.1
sp. zn. 20 Ncu 121/2022-12
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovateli 1) M. H. , narozeným dne XY, bytem v XY, a 2) J. Z. , narozeným dne XY, bytem tamtéž, oba zastoupeni Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova č. 372/2, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozhodnutí Obvodního soudu správní oblasti Milwaukee, pobočka 39, Wisconsin, Spojené státy americké, ze dne 26. července 2022, sp. zn. 22 PA 1088, jímž bylo určeno rodičovství obou navrhovatelů k nezletilému dítěti AAAAA (pseudonym), narozenému dne XY v XY, Spojené státy americké,
se uznává,
pokud jde o určení rodičovství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Obvodní soud správní oblasti Milwaukee, pobočka 39, Wisconsin (Circuit Court, Milwaukee County, Branch 39, State of Wisconsin), Spojené státy americké, ke společnému návrhu M. H. a J. Z. rozhodl ve věci určení rodičovství nezletilého AAAAA (pseudonym) tak, že oba navrhovatelé jsou rodiči dítěte.
K uznání předložené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením §776 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) i s jeho ustanovením §804, jenž pamatuje na případy náhradního mateřství. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 ve spojení s §55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení §55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že oba navrhovatelé byli v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občany České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
V nálezu ze dne 29. června 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud formuloval právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče.
Nejvyšší soud si je vědom novějšího nálezu Ústavního soudu ze dne 15. prosince 2020, sp. zn. Pl. ÚS 6/20, ten se však týká osvojení dítěte registrovanými partnery (§63 ZMPS), nikoliv určení otcovství (§55 ZMPS), a podle názoru Nejvyššího soudu proto jeho závěry nelze na nyní řešenou věc aplikovat.
Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedené rozhodnutí uznal, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelé (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 18. 10. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu