ECLI:CZ:NS:2022:20.ND.124.2022.1
sp. zn. 20 Nd 124/2022-335
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci zemřelé M. Q. narozené dne XY, posledně bytem XY (dříve XY ulice) XY, zastoupené opatrovnicí JUDr. Martou Čihákovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova č. 1120/43, za účasti navrhovatelky S. R. , narozené dne XY, bytem XY, o prohlášení za mrtvého, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 20 Nc 4050/2017, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 20 Nc 4050/2017, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ústí nad Labem předložil podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu návrh navrhovatelky na přikázání věci Městskému soudu v Brně s odůvodněním, že nemá důvěru v rozhodování Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
V projednávané věci navrhovatelka svůj návrh na přikázání věci pouze stručně odůvodňuje, jak je shora uvedeno. Podle názoru Nejvyššího soudu však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Z obsahu spisu pak nevyplývají žádné další skutečnosti pro závěr, že by přikázáním věci k Městskému soudu v Brně bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Ústí nad Labem, zvláště když se u tohoto soudu řízení vede od roku 2017 a bylo ve věci již provedeno dokazování.
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Městskému soudu v Brně nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 3. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu