ECLI:CZ:NS:2022:20.ND.326.2022.1
sp. zn. 20 Nd 326/2022-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobkyně I. V. , narozené dne XY, bytem v XY, proti žalované HELP FINANCIAL s. r. o. , se sídlem v Mladé Boleslavi, Ve Skalici č. 1393, identifikační číslo osoby 26440334, zastoupené Mgr. Liborem Zbořilem, advokátem se sídlem v Praze 5, Plzeňská č. 3350/18, o žalobě na zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 73/2021, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 73/2021, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové předložil podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu návrh žalobkyně na přikázání věci Krajskému soudu v Brně s odůvodněním, že místem bydliště žalobkyně je Brno.
Žalovaná s přikázáním věci nesouhlasila.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na přikázání věci odůvodňuje tím, že rozhodujícím kritériem pro určení místní příslušnosti soudu je v daném případě místo konání rozhodčího řízení, kterým bylo určeno sídlo rozhodce, jež je mimo obvod obecného soudu spotřebitele (žalobkyně), což žalobkyně považuje za nepřiměřené. Delegace vhodná může podle žalobkyně tento „procesní nedostatek“ částečně napravit.
Podle názoru Nejvyššího soudu však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Z obsahu spisu pak nevyplývají žádné další skutečnosti pro závěr, že by přikázáním věci Krajskému soudu v Brně bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Krajského soudu v Hradci Králové.
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Krajskému soudu v Brně nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 7. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu