ECLI:CZ:NS:2022:21.CDO.1009.2022.1
sp. zn. 21 Cdo 1009/2022-127
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka, v právní věci žalobce R. Z. , narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Přemyslem Kubíčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Kasárenská č. 157/4 , proti žalované Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích , se sídlem v Českých Budějovicích, Branišovská č. 1645/31a, IČO 60076658, zastoupené Mgr. Jiřím Fialou, advokátem se sídlem v Plzni, Kovářská č. 1253/4, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 30 C 314/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. listopadu 2021, č. j. 19 Co 1122/2021-108, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jiřího Fialy, advokáta se sídlem v Plzni, Kovářská č. 1253/4.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 11. 2021, č. j. 19 Co 1122/2021-108, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., podle nějž není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Rozhodnutí odvolacího soudu je při řešení stěžejní otázky (a otázky dovolatelem vytknuté – jde o otázku položenou dovolatelem v bodě III. /3) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tato otázka byla řešena jinak.
K otázce, zda pracovní poměr se zaměstnancem, kterého může zaměstnavatel z jeho pracovního místa odvolat a který se může svého vedoucího pracovního místa vzdát, lze rozvázat výpovědí podle ustanovení §52 písm. c) zákoníku práce z důvodu, že se vedoucí zaměstnanec stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, jen jestliže byl zaměstnanec předtím ze svého pracovního místa odvolán nebo jestliže se dříve svého pracovního místa vzdal, se Nejvyšší soud opakovaně v minulosti vyjadřoval; lze odkázat na závěry, učiněné již v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2006, sp. zn. 21 Cdo 3016/2005, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem publikačním 42/2007, přijatém ještě za předchozí právní úpravy (zákona č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů), a za nynější právní úpravy například v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4447/2010, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4172/2011.
Uvedená námitka proto přípustnost dovolání založit nemůže.
Pakliže ovšem nebylo možno dovodit přípustnost dovolání ke shora uvedené otázce, nemohou další dovolatelem formulované otázky (v bodě III. /1, 2 obsahu dovolání) přípustnost dovolání založit, neboť na řešení těchto otázek již rozhodnutí odvolacího soudu není závislé.
Z obsahu dovolání vyplývá, že žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu „ve všech výrocích“ (tedy i ve výrocích o náhradě nákladů řízení); v tomto rozsahu dovolání směřuje proti výroku, proti němuž není dovolání přípustné [§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 9. 2022
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu