ECLI:CZ:NS:2022:21.CUL.2.2022.1
sp. zn. 21 Cul 2/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o návrhu navrhovatele P. J. , bytem v XY, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 319/2021, takto:
I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu spočívajícího ve „vydání rozhodnutí o odvolání“ se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2021 sp. zn. B 14729/RD150/MSPH, Fj 375311/2020/MSPH, kterým bylo rozhodnuto o návrhu navrhovatele na zápis změny do obchodního rejstříku, podala společnost Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. podáním ze dne 27. 4. 2021, doručeným Městskému soudu v Praze dne 28. 4. 2021, odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 9. 11. 2021 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 14 Cmo 319/2021.
Podáním ze dne 19. 1. 2022, doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 25. 1. 2022, se navrhovatel (mimo jiné) domáhal, aby byla určena lhůta „k vydání rozhodnutí o odvolání“ ve věci tohoto soudu vedené pod sp. zn. 14 Cmo 319/2021.
Pověřený člen senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Ondřej Kubát se k návrhu vyjádřil tak, že „s ohledem na počet napadlých věcí v senátě 14 Cmo jsou napadlé věci vyřizovány postupně“, že k 1. 1. 2022 došlo ke změně osoby soudce, který věc vyřizuje, že u podaného odvolání „bylo předpokládáno vydání konečného rozhodnutí nejpozději do 3/2022“ a že podle soudu k průtahům ve věci nedochází.
Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu (§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 1. 2. 2022, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
V posuzovaném případě k průtahům v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze nedochází, neboť s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudů je ve věci postupováno s přiměřenou pečlivostí a délku řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze od předložení věci tomuto soudu (9. 11. 2021) je třeba považovat za přiměřenou. Na tom nemůže nic změnit ani sdělení pověřeného člena senátu, že předpokládá rozhodnutí věci nejpozději do března 2022. Pro posouzení důvodnosti návrhu podle §174a zákona o soudech a soudcích je totiž rozhodující stav v době rozhodování o tomto návrhu a nikoli posuzování, zda v budoucnu budou předpoklady pro vyhovění takovému návrhu splněny. Nejvyšší soud proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení §174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
Stranou úvah nelze navíc ponechat, že v řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněné pod č. 80 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).
V posuzovaném případě navrhovatel – jak vyplývá z jeho podání ze dne 19. 1. 2022 – ve vztahu k žádnému konkrétnímu procesnímu úkonu, o jehož provedení Vrchní soud v Praze již rozhodl nebo jehož potřeba provedení je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a který ve věci musí být podle zákona učiněn, průtahy nenamítá (netvrdí). Domáhá se jen v obecné rovině rozhodnutí o podaném odvolání. Vyhovění takovému návrhu by však znamenalo – jak také vyplývá ze závěrů shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004 – nepřípustný zásah do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců, což platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí (srov. čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky a §1 zákona o soudech a soudcích). Z uvedeného vyplývá, že již uvedené důvody samy o sobě představují skutečnost, pro kterou návrhu nelze vyhovět.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení právo.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 2. 2022
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu