ECLI:CZ:NS:2022:21.ND.665.2021.1
sp. zn. 21 Nd 665/2021-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné TOMMY STACHI s.r.o. se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Olšanská č. 2643/1a, IČO 27148084, zastoupené Mgr. Ilonou Budkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4 – Chodově, Medkova č. 909/88, proti povinnému M. P. , narozenému dne XY, trvale bytem XY, pro 23 239 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1574/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1574/2021, projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Hradec Králové JUDr. Ing. Martin Štika podal dne 22. 10. 2021 u Okresního soudu v Hodoníně spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 7. 10. 2021 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 23 239 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 23 239 Kč od 22. 10. 2016 do zaplacení (celkem exekucí k 22. 10. 2021 vymáháno 32 602,95 Kč), a to podle vykonatelného exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 11. 2019 č. j. 22 C 26/2018-74.
Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 19. 11. 2021 č. j. 51 EXE 1574/2021-25 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že povinný „je občanem Slovenské republiky a nemá v České republice místo trvalého pobytu ani místo pobytu cizince“. Jako korespondenční adresu povinného uvedla oprávněná v exekučním návrhu adresu XY, což není adresa trvalého pobytu povinného. Oprávněná soudu nesdělila místo, kde by se měl nacházet majetek povinného. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Hodoníně (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 1. 2022
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu