ECLI:CZ:NS:2022:21.NSCR.11.2022.1
MSPH 94 INS XY
sp. zn. 21 NSČR 11/2022-B-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavlem Malým a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v insolvenční věci dlužníka J. B. , narozeného dne XY, bytem XY, za účasti insolvenčních navrhovatelů 1) M. N. , narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1216/46, 2) M. C. , se sídlem XY, IČO XY, a 3) V. G. , narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Mundlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova č. 240/5, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS XY, o návrhu dlužníka na vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D., JUDr. Zbyněk Poledna, JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., a JUDr. Aleš Zezula nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sen. zn. 20 NSČR 98/2021.
Odůvodnění:
Insolvenční navrhovatel 2) vznesl dne 29. 11. 2021 námitku podjatosti soudců – JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka – senátu Nejvyššího soudu č. 33. Rozhodnutí o námitce bylo přiděleno senátu Nejvyššího soudu č. 20 a tato věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sen. zn. 20 NSČR 98/2021.
V podání ze dne 4. 1. 2022, doručeném Nejvyššímu soudu dne 6. 1. 2022, uplatnil dlužník námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky – senátu č. 20 – JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Zbyňka Poledny, JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly. Důvod podjatosti soudkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., spatřuje v tom, že „svou kariéru na vrcholu soudní soustavy … zahájila …pod vedením JUDr. Krbka“ a že s ním téměř šest let působila „v jednom senátu“, na základě čehož mezi nimi „vzniklo blízké přátelství“. Dlužník má za to, že z uvedeného důvodu není JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D., schopna posoudit podjatost JUDr. Krbka „objektivně, nezaujatě“. Namítá, že přestože ostatní soudci „v soudním oddělení 20“ přímo nezasedali, pro „blízký vztah“ JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., „lze pochybovat rovněž o jejich nezaujatém rozhodování v řízení“ a že „s ohledem na totožné zaměření JUDr. Krbka a zbylých soudců (exekuční právo)“ lze předpokládat, že „i ostatní soudce pojí k JUDr. Krbkovi jakožto nestorovi Nejvyššího soudu … přátelský vztah, který může ovlivňovat jejich rozhodování o jeho nepodjatosti“.
Označení soudci senátu č. 20 se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům, ani k projednávané věci. Nad rámec uvedeného soudkyně JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D., uvedla, že spolu s JUDr. Pavlem Krbkem byli členy oddělení 20 Cdo do doby, než byl JUDr. Pavel Krbek přeřazen do oddělení 33 Cdo; jejich vztah pojmenovala jako „pracovní“.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Soudcův poměr k projednávané věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení (jejich zástupcům), jenž může být přátelský, nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem o tom, že určitý soudce bude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
Přímý právní zájem soudce na projednávané věci je dán bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy mezi soudci nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2011 sp. zn. 4 Nd 201/2011 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2020 sen. zn. 29 NSČR 51/2020).
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení, popřípadě k jejich zástupcům. Dlužník ve svém podání neuvedl ve vztahu k soudcům Nejvyššího soudu žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Okolnost případného „blízkého“, či „přátelského“ vztahu k JUDr. Krbkovi sama o sobě nezakládá objektivní důvod k pochybnostem o tom, že jmenovaní soudci budou schopni v projednávané věci postupovat nepodjatě a nepodjatě o ní rozhodnout.
Protože v posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Zbyňka Poledny, JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že tito soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 20 NSČR 98/2021.
O námitce podjatosti uplatněné dlužníkem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť nebylo prováděno dokazování (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2022
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu