ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.1682.2022.1
sp. zn. 22 Cdo 1682/2022-757
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobkyně Schachermayer, spol. s r. o. , se sídlem v Praze 12, Mezi Vodami 1935/7, IČO: 16188977, zastoupené JUDr. Jiřím Ctiborem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalovaným 1) UPC Real, s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, IČO: 27926818, zastoupené Mgr. Vladimírem Hrbkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Grafická 3365/3a, 2) AdCom Group, a. s. , se sídlem v Praze 5, Pod Kotlářkou 151/3, IČO: 01595903, zastoupené Mgr. Janem Suchomelem, advokátem se sídlem v Praze 10, Na Vinici 2092/34, za účasti vedlejších účastnic na straně žalovaných: Mladá fronta, a. s. , se sídlem v Praze 12, Mezi Vodami 1952/9, IČO: 49240315, zastoupená Mgr. Lenkou Jandíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Pod Spravedlností 935, a CI Office, s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Bozděchova 1840/7, o odstranění překážek výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 302/2016, o dovolání žalované 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. srpna 2019, č. j. 28 Co 262/2019-351, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2019, č. j. 28 Co 262/2019-351, bylo odmítnuto odvolání žalované 2) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 7. 2019, č. j. 12 C 302/2016-335, kterým soud prvního stupně rozhodl, že se s žalovanou 2) bude v řízení pokračovat podle §107 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), namísto původní žalované 2) – společnosti Communica, s. r. o., se sídlem Pod Kotlářkou 151/3, Praha 5 – Košíře, neboť odvolací soud u žalované 2) spatřoval nedostatek subjektivní přípustnosti odvolání (napadeným rozhodnutím jí nebyla způsobena újma, protože měla rozhodnutí o procesním nástupnictví sama navrhnout).
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2019, č. j. 28 Cdo 262/2019-351, podala žalovaná 2) dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. (ve znění účinném od 30. 9. 2017) dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4. Podle tohoto ustanovení může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout mimo jiné pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Jelikož v projednávané věci právě o takový případ jde, je dovolání proti napadenému usnesení nepřípustné.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalované 2) odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť řízení není doposud skončeno [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 (uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní)].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 6. 2022
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu