ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.1897.2022.2
sp. zn. 22 Cdo 1897/2022-287
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobkyně Z. V. , narozené XY, bytem ve XY, zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898, proti žalované H. K. , narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Ivo Panákem, advokátem se sídlem v Brně, Kounicova 284/39, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o zaplacení částky 470 833,05 Kč a 139 446,95 Kč, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 14 C 44/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 13. 4. 2022, č. j. 59 Co 258/2021-234, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 13. 4. 2022, č. j. 59 Co 258/2021-234, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalobkyní v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Uherském Hradišti („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 8. 2021, č. j. 14 C 44/2020-161, výrokem I zrušil spoluvlastnictví účastnic k pozemku st. par. č. XY, jehož součástí je stavba – č. p. XY a k pozemku par. č. XY, vše v katastrálním území XY, obec XY, tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 1 700 000 Kč. Výroky II a III pak rozhodl o nákladech řízení. Dále soud prvního stupně výrokem IV rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 194 200,89 Kč a výrokem V zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 276 632,16 Kč a 139 446,95 Kč. Výroky VI až VIII rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. 59 Co 258/2021-234, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že zrušil spoluvlastnictví účastníků, předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalované a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1 700 000 Kč (výrok I) a dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II a III). Odvolací soud také potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích IV, V, VI, VII a VIII (výrok IV) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V).
Proti rozsudku podává žalobkyně („dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), neboť odvolací soud rozhodl v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a „soud prvního stupně ve výrocích, jak byly žalobkyní napadány rozhodl nesprávně o otázce, která dosud nebyla dovolacím soudem řešena“. Dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci.
Žalobkyně v rámci svého dovolání navrhuje s odkazem na §243 písm. b) o. s. ř. odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 13. 4. 2022, č. j. 59 Co 258/2021-234. Tvrdí, že žalovaná může dotčené nemovité věci zcizit, což v případě vyhovujícího rozhodnutí dovolacího soudu může znamenat ztížení možnosti nabytí nemovitostí zpět do výlučného vlastnictví dovolatelky. Zároveň poukazuje na exekuční řízení, které je proti žalované vedeno. Tyto skutečnosti dovolatelku závažně ohrožují ve svých právech.
Žalovaná k návrhu na odkladu právní moci uvádí, že návrh není důvodný, neboť dovolatelka není závažně ohrožena na svých právech. Zdůrazňuje, že se účastnice shodly na vypořádacím podílu ve výši 1 700 000 Kč, čímž nemohlo dojít k poškození majetkových práv dovolatelky. Nadto je dovolatelka vlastnicí dalších nemovitostí a žádná exekuční řízení již proti žalované nejsou vedena.
Podle §243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud při posouzení návrhu na odklad právní moci vzal v úvahu možnost žalované po povolení vkladu do katastru nemovitostí s předmětnými nemovitostmi volně nakládat, což by se mohlo závažným způsobem dotknout poměrů žalobkyně. Vzhledem k tomu, že dovolatelka je ohrožena ve svých právech a odklad právní moci se nedotkne jiné osoby než účastníků řízení, Nejvyšší soud proto (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se právní moc rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 7. 2022
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu