ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.2016.2022.1
sp. zn. 22 Cdo 2016/2022-220
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobců a) R. K., narozeného XY, a b) J. K., narozené XY, obou bytem v XY, zastoupených JUDr. Jiřím Sehnalem, advokátem se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 27, proti žalovanému Městysu Suchdol , IČO 00236462, se sídlem v Suchdole 1, zastoupenému JUDr. Tomášem Najmanem, advokátem se sídlem v Kolíně, Karolíny Světlé 150, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C 208/2019, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2022 č. j. 27 Co 4/2022-175, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Tomáše Najmana.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhali určení, že jsou spoluvlastníky části pozemku č. XY v k. ú. XY, vymezené v geometrickém plánu č. 145/2018 ze dne 25. 10. 2018, vypracovaném Ing. Jaroslavem Dvořákem a nově označené jako pozemek parc. č. XY o výměře 107 m 2 .
Okresní soud v Kutné Hoře (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 10. 2021, č. j. 5 C 208/2019-144, žalobu zamítl (výrok I) a uložil žalobcům, aby zaplatili žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 28 066 Kč k rukám advokáta Tomáše Najmana do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II).
K odvolání žalobců Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24. 2. 2022, č. j. 27 Co 4/2022-175, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I ve správném znění, že se zamítá žaloba, že žalobci jsou rovnými spoluvlastníky části pozemku č. XY v k. ú. XY, vymezené v geometrickém plánu č. 145/2018 ze dne 25. 10. 2018, vypracovaném Ing. Jaroslavem Dvořákem a nově označené jako pozemek parc. č. XY o výměře 107 m 2 (výrok I), změnil ve výroku II o nákladech řízení tak, že výše náhrady činí 33 466 Kč, jinak se potvrzuje (výrok II), a uložil žalobcům, aby zaplatili žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 8 538 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Aniž vymezují jeho přípustnost podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), uvádějí, že uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a o. s. ř.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost (§243f odst. 3 o. s. ř.) odkazuje.
Dovolání není projednatelné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle §241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. (či jeho části) – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2013, publikovaný pod č. 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Dovozování otázky přípustnosti z obsahu dovolání má své meze, neboť není možné, aby si dovolací soud sám otázku přípustnosti dovolání vymezil namísto dovolatelů, neboť takovým postupem by porušil zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti tedy již nestačí, aby dovolatel jen uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu, resp. aby uvedl svůj právní názor; je – v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení - třeba konkrétně vymezit i důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně a také správně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, a další judikaturu tam citovanou). Teprve řádné vymezení důvodu přípustnosti dovolání vytváří předpoklad k tomu, aby se dovolací soud zabýval otázkou, zda důvod přípustnosti je opravdu dán, a v kladném případě se zabýval důvodností dovolání.
Žalobci v dovolání neuvádějí žádný z předpokladů přípustnosti dovolání, uvedený v §237 o. s. ř. Protože v dané věci nebyl předpoklad přípustnosti dovolání řádně uveden (§241a odst. 2 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat, Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobci povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 5. 12. 2022
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu