ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.2487.2022.1
sp. zn. 22 Cdo 2487/2022-617
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobkyně P. F. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jaroslavem Ortmanem, advokátem se sídlem v Hořovicích, Husovo nám. 65/2, proti žalovanému F. Š. , narozenému XY, bytem v XY, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 10 C 67/2022, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 5. 2022, č. j. 71 Co 138/2022-109, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že je vlastnicí pozemků parc. č. XY a XY v obci XY, katastrální území XY.
Okresní soud ve Frýdku – Místku (dále soud prvního stupně) usnesením ze dne 18. 3. 2022, č. j. 10 C 67/2022-28, řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Projednání dané věci brání podle soudu překážka věci pravomocně rozsouzené podle §159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), a řízení proto zastavil podle §104 odst. 1 o. s. ř.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 71 Co 138/2022-109, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Nejprve uvádí, jak je vymezena přípustnost dovolání v §237 o. s. ř. Dále pokračuje, že „je na místě dovolací důvod, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, druhým je, že rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena konečně, a třetím důvodem je, že má být vyřešená právní otázka posouzena jinak“. To nijak nerozvádí a nekonkretizuje.
Obsah usnesení soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost (§243f odst. 3 o. s. ř.) odkazuje.
Dovolání není projednatelné.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Dovolací soud odmítne dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. (či jeho části) – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2013, publikovaný pod č. 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). K tomu viz zejména stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, a další judikaturu tam citovanou, dále např. usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. III. ÚS 2494/22.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti tedy nestačí, aby dovolatel jen uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu, resp. aby uvedl svůj právní názor; je – v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení - třeba konkrétně vymezit i důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně a také správně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Protože v dovolacím řízení se uplatňuje zásada projednací, je povinností dovolatele nejen uvést dovolací důvod (proč považuje právní posouzení věci za nesprávné), ale především vymezit důvod přípustnosti dovolání (to výslovně stanoví §241a odst. 2 o. s. ř.). Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž vyjádření nesouhlasu musí být kvalifikované (k tomu viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, a další judikaturu tam citovanou). Teprve řádné vymezení důvodu přípustnosti dovolání vytváří předpoklad k tomu, aby se dovolací soud zabýval otázkou, zda důvod přípustnosti je opravdu dán, a v kladném případě se zabýval důvodností dovolání. Podrobně nyní tuto otázku vysvětluje též usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. III. ÚS 2494/22.
V daném případě žalobkyně konkrétně nevymezila, v čem spatřuje naplnění předpokladů přípustnosti dovolání, jak ukládá §241a odst. 2 o. s. ř., a ani nevymezila právní otázku, na jejímž řešení spočívá rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání tak trpí vadami, pro které nelze v řízení pokračovat; dovolací soud je proto jako neprojednatelné odmítl (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se podle §243f odst. 2 věta druhá o. s. ř. neodůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 12. 2022
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu