ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.3147.2020.3
sp. zn. 22 Cdo 3147/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Spáčilem, CSc., ve věci žalobkyně BACORA a. s. , identifikační číslo osoby 27926541, se sídlem v Praze 4, Na Strži 65/1702, zastoupené Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1525/39, proti žalovaným 1) K. B. , narozenému XY, bytem v XY, 2) J. H. , narozenému XY, bytem v XY, 3) M. H. , narozenému XY, 4) I. H. , narozené XY, oběma bytem v XY, 5) L. J. , narozenému XY, 6) D. J. Ž. , narozené XY, 7) V. J. , narozenému XY, 8) D. J. , narozené XY, 9) M. J. , narozenému XY, všichni bytem v XY, 10) J. J. , narozené XY, bytem v XY, 11) I. B. , narozené XY, bytem v XY, 12) J. L. , narozenému XY, 13) K. L. , narozené XY, oběma bytem v XY, 14) K. N. , narozenému XY, 15) D. N. , narozené XY, oběma bytem v XY, 16) D. N. , narozenému XY, bytem v XY, 17) F. P. , narozenému XY, 18) J. P. , narozené XY, oběma bytem v XY, 19) H. S. , narozené XY, bytem v XY, 20) P. B. , narozenému XY, 21) V. S. , narozené XY, oběma bytem v XY, 22) Z. Š. , narozenému XY, 23) J. Š. , narozené XY, oběma bytem v XY, 24) E. Š. , narozené XY, bytem v XY, 25) H. V. , narozené XY, 26) J. Z. , narozenému XY, 27) L. B. , narozené XY, všem bytem v XY, 28) I. Ch. , narozenému XY, 29) M. Ch. , narozené XY, 30) F. D. , narozenému XY, 31) J. D. , narozené XY, 32) J. F. , narozené XY, všem bytem v XY, 33) D. P. , narozené XY, bytem v XY, 34) R. P. , narozené XY, bytem v XY, žalovaným 1) - 29) a 32) - 34) zastoupeným JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, a žalované 35) CONVEX DEVELOPMENT INC. , se sídlem v Majuro, Ajeltake Road 69065, Ajeltake Island, Republika Marshallovy ostrovy, zastoupené opatrovníkem, advokátem M. P., se sídlem v XY, o určení vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 84/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020, č. j. 12 Co 334/2019-776, takto:
I. Výrok II usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, č. j.
22 Cdo 3147/2020-220, se opravuje tak, že „žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným
1) – 29) a 32) – 34) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 616 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Tomáše Těmína, Ph. D.“
II. Ve zbylé části se návrh žalovaných 1) – 29) a 32) – 34) na opravu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, č. j. 22 Cdo 3147/2020-220, se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o opravu usnesení dovolacího soudu.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 3. 2021, č. j. 22 Cdo 3147/2020-220, odmítl dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020, č. j.
12 Co 3334/2019-776 (výrok I.), uložil žalobkyni, aby zaplatila žalovaným 1) - 29) a 32)
- 34) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízená 11 316 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. Tomáše Těmína (výrok II) a dále rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 30) - 31) a 35) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok III).
Žalovaní 1) - 29) a 32) – 34 )podáním ze dne 30. 10. 2021 navrhli opravu usnesení dovolacího soudu ve výroku II).
Uvádějí, že ve výroku došlo ke zjevné nesprávnosti ohledně výše nákladů řízení, když ve výroku II je žalobkyni uložena povinnost zaplatit 11 316 Kč, nicméně v odůvodnění je uvedena částka 11 616 Kč.
Dále namítají, že usnesení obsahuje i zjevnou nesprávnost, když odměna byla stanovena jen za jeden úkon právní služby (3 100 Kč), zvýšený o 200 %, tj. 9 300 Kč. Nejvyšší soud nejenže odkázal na usnesení, které neexistuje (26 Cdo 3694/2015), ale zároveň o nákladech dovolacího řízení rozhodl v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. IV. ÚS 529/16, který lze aplikovat i pro zákon č. 99/1963 Sb. Nadto soud neumožnil žalovaným vyjádřit se k moderaci výše nákladů řízení. Žalovaní tak navrhli opravit výši náhrady nákladů za dovolací řízení na 79 360 Kč.
Návrhu na opravu lze vyhovět jen zčásti.
Podle §164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.
Nákladovým výrokem byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit 11 316 Kč, ačkoliv z podrobného výpočtu v odůvodnění rozhodnutí vyplývá částka 11 616 Kč. Žalovaní tak správně poukazují na chybu v počtech v nákladovém výroku, když správná částka zní 11 616 Kč.
V další části svého návrhu žalovaní sledují změnu nákladového výroku rozhodnutí. Změna obsahu rozhodnutí však postupem podle §164 o. s. ř. proveditelná není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2551/2007, dostupné na www.nsoud.cz ). Nejvyšší soud jen upřesňuje, že rozhodnutí o nákladech dovolacího řízení opřel o svoji rozhodovací praxi, konkrétně o usnesení ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3964/2015.
O náhradě nákladů řízení o opravu usnesení dovolacího soudu bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 2. 2022
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu