ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.3401.2021.1
sp. zn. 22 Cdo 3401/2021-268
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce K. H. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Stanislavem Strakošem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, 1. máje 741, proti žalované K. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Milanem Měchurou, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Hrabinská 498/19, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované J. W. , narozeného XY, bytem XY, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 20 C 476/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2021, č. j. 11 Co 298/2020-206, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2021, č. j. 11 Co 298/2020-206, se odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovanou v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 8. 2020, č. j. 20 C 476/2018-162, určil, že O. H., narozený XY, zemřelý 12. 10. 2013, naposledy bytem XY, byl ke dni svého úmrtí bezpodílovým spoluvlastníkem nemovitostí ve společném jmění zesnulého a jeho manželky, a to pozemků par. č. XY a par. č. XY, jehož součástí je rodinný dům č. p. XY, v obci a katastrálním území XY, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště XY (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II a III).
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 22. 2. 2021, č. j. 11 Co 298/2020-206, napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve znění, že se určuje, že O. H., narozený XY, měl ke dni svého úmrtí 12. 10. 2013, ve společném jmění manželů s A. H., narozenou XY, zemřelou 1. 9. 2015, pozemky par. č. XY a par. č. XY, jehož součástí je rodinný dům č. p. XY, v obci a katastrálním území XY (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Rozsudek odvolacího soudu napadá žalovaná dovoláním a současně podává návrh na odklad vykonatelnosti. Uvádí, že proti žalobci je vedeno několik exekučních řízení. Protože žalobce a žalovaná byli jedinými dědici svých rodičů, na základě rozsudku krajského soudu může nyní dojít k opětovnému projednání dědictví a tím pádem k nabytí předmětných nemovitostí do podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované. Následně by mohlo dojít k zpeněžení spoluvlastnického podílu žalobce k předmětným nemovitostem za účelem uspokojení pohledávek věřitelů žalobce. V takovém případě však – pokud Nejvyšší soud vyhoví dovolání žalované v této věci a dojde k zamítnutí žaloby – by žalovaná již nedosáhla navrácení do původního stavu.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma [písm. a)], nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení [písm. b)].
Návrhu na odklad vykonatelnosti nelze vyhovět, neboť výrok I napadeného rozhodnutí nelze vykonat – nestanoví totiž žádnou vynutitelnou povinnost. Dovolací soud nicméně shledal důvod pro odložení právní moci napadeného rozhodnutí, neboť žalovaná je závažně ohrožena ve svých právech a odklad právních poměrů se nedotkne jiné osoby než účastníků řízení. Pokud by totiž k novému projednání dědictví obou účastníků došlo před vydáním rozhodnutí dovolacího soudu a žalobce by byl v dědickém řízení potvrzen jako spoluvlastník předmětných nemovitostí, dovolatelce by vzhledem k již probíhajícím exekučním řízením hrozil výkon rozhodnutí prodejem předmětných nemovitostí.
Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) odložil právní moc rozhodnutí odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovanou [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 2. 2022
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu