ECLI:CZ:NS:2022:22.ND.444.2022.1
sp. zn. 22 Nd 444/2022-85
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce V. P. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalované AAA INSOLVENCE OK, v. o. s. , se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 168/18, IČO: 29355940, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 20 Co 172/2022, o návrhu na delegaci, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 20 Co 172/2022 se nepřikazuje k projednání Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), návrh žalobce, aby věc, vedená nyní u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 20 Co 172/2022, byla ve smyslu §12 odst. 1 o. s. ř. přikázána Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci. Žalobce je přesvědčen, že Krajský soud v Praze nemůže o věci jednat, protože všichni jeho soudci jsou vyloučeni. Tento závěr dovozuje ze skutečnosti, že u tohoto soudu je vedeno insolvenční řízení ohledně žalobce a jeho manželky, a proto žádný „odvolací senát“ z důvodu kolegiality k soudcům vystupujícím v předmětném insolvenčním řízení nemůže v dané věci rozhodnout nestranně a objektivně.
Žalovaná ve vyjádření k návrhu žalobce uvedla, že návrh považuje za nedůvodný a že má evidentně opět vést k úmyslným průtahům v jeho insolvenčním řízení.
Členky senátu Krajského soudu v Praze příslušného v souladu s rozvrhem práce v nadepsané věci rozhodnout, tj. předsedkyně senátu JUDr. Eva Dlouhá a také soudkyně JUDr. Pavla Havlíková a JUDr. Ivana Muchová, uvedly, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci. Rovněž skutečnost, že je u téhož soudu vedeno insolvenční řízení proti manželce žalobce, podle žádné z nich nemá vliv na nestranné rozhodování odvolacího soudu.
Podle §12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu nutnosti podle §12 odst. 1 o. s. ř.
Podle §14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle §15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle §14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v §16 odst. 1 (odstavec 2).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §16a odst. 1 o. s. ř. jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1 o. s. ř.
Z citovaných ustanovení se podává, že postupem podle §12 odst. 1 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v §15 odst. 1, odst. 2 věta první, část věty za středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle §16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu (§16a odst. 1 o. s. ř.).
Z obsahu předloženého spisu se podává, že žádná ze soudkyň senátu Krajského soudu v Praze příslušného v dané věci rozhodovat neoznámila podle §15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byla v projednávané věci vyloučena (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle §16 odst. 1 o. s. ř. Není tudíž naplněn ani jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 1 o. s. ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 3994/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017).
S ohledem na uvedené důvody Nejvyšší soud návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci podle §12 odst. 1 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 9. 2022
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu