ECLI:CZ:NS:2022:22.ND.654.2022.1
sp. zn. 22 Nd 654/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Martiny Štolbové ve věci zůstavitelky M. Z., narozené XY, zemřelé 28. 2. 2018, za účasti 1) L. Ř., narozené XY, bytem v XY, a 2) B. Z., narozeného XY, bytem v XY, o žalobě pro zmatečnost podané M. Š., bytem v XY, zastoupené J. Š., bytem v XY, vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nc 59/2022, takto:
I. Řízení o žalobě pro zmatečnost se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 6. 9. 2022, č. j. Ncp 127/2022-193, určil, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Co 56/2022 jsou podle §235a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), příslušné okresní soudy (výrok I), a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Třebíči (výrok II).
Proti tomuto usnesení brojila M. Š. žalobou pro zmatečnost.
Podle §104a odst. 2 o. s. ř. má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
Podle §229 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat ( §29 odst. 2 ) a nebyl řádně zastoupen, d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba, e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího, h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady (odst. 1). Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže a) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení, b) v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto, c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat ( §261a ) (odst. 2). Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle §202 odst. 2 (odst. 3). Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost (odst. 4).
Žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu nebo soudu prvního stupně, pokud to zákon připouští. Žalobkyně však svou žalobou pro zmatečnost výslovně napadá usnesení vrchního soudu o určení, které soudy jsou v prvním stupni příslušné k projednání a rozhodnutí věci ( §104a odst. 2 o. s. ř. ). Rozhoduje-li však vrchní soud o tom, které soudy (okresní nebo krajské) jsou věcně příslušné k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2004, sp. zn. 29 Odo 627/2004). Není ani rozhodnutím soudu prvního stupně, neboť v intencích §9, §9a a §10 odst. 2 o. s. ř. vrchní soud nikdy nerozhoduje jako soud prvního stupně.
Vrchní soud rozhodoval jako soud nadřízený a pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a nelze jej zaměňovat s pojmem „odvolací soud“ (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).
Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí nadřízeného soudu. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení nadřízeného soudu podle §243b ve spojení s §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší soud podle §146 odst. 2 věty první o. s. ř. a §151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy navrhovatelka zavinila zastavení řízení, ale ostatním účastníkům řízení žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 12. 2022
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu