ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.1625.2022.1
sp. zn. 23 Cdo 1625/2022-196
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně Telly s.r.o. , se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, Nové Město, identifikační číslo osoby 04668529, zastoupené Mgr. Danielem Čekalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, Nové Město, proti žalované SynopsIS Technologies a.s. , se sídlem v Praze 6, K Horoměřicům 1184/43, Suchdol, zastoupené Mgr. Andreyou Voglovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Jeseniova 1151/55, o zaplacení 238 514 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 7/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 2022, č. j. 3 Cmo 190/2021-185, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 7. 2021, č. j. 2 Cm 7/2018-145, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 374 Kč s příslušenstvím a částku 50 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 4 157 Kč s příslušenstvím a o 150 000 Kč (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).
K odvolání žalobkyně a žalované Vrchní soud v Praze dovoláním napadeným rozsudkem opravil výrok I rozsudku soudu prvního stupně tak, že namísto nesprávně uvedené částky jistiny 35 374 Kč se uvádí správná částka 34 356 Kč (výrok I), rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I v rozsahu zaplacení částky 50 000 Kč změnil tak, že se v tomto rozsahu žaloba zamítá, jinak v tomto výroku v rozsahu zaplacení částky 34 356 Kč s příslušenstvím a ve výroku II v rozsahu zamítnutí žaloby o zaplacení částky 150 000 Kč rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním. Dle jeho obsahu napadla rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo žalobě vyhověno co do částky 34 356 Kč s příslušenstvím a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Žalovaná považuje dovolání za přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), proto, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného práva, jež dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, a to otázky, zda je možné uložit povinnost nahradit škodu za porušení smlouvy subjektu odlišnému od škůdce. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle §241a odst. 1 o. s. ř. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že se žaloba zamítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se k dovolání žalované nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem (§240 odst. 1 a §241 odst. 1 o. s. ř.), posoudil, zda je dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Proti výroku II rozsudku odvolacího soudu v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 34 356 Kč s příslušenstvím, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy nebo o vztah pracovněprávní a napadeným výrokem bylo v této části rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží).
Proti výroku III rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., podle kterého není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Dovolací soud s ohledem na výše uvedené proto dovolání žalované jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 7. 2022
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu