ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.1709.2020.1
sp. zn. 23 Cdo 1709/2020-1133
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně thyssenkrupp Materials Czechia spol. s r.o., v likvidaci , naposledy se sídlem v Praze 10, Hostivař, U Továren 999/31, PSČ 102 00, IČO 49097016, zaniklé dne 14. 4. 2022 výmazem z obchodního rejstříku, proti žalovanému A. D. , nar. XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrou Schinnenburgovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10, V Nových domcích 13, PSČ 102 00, o vzájemném návrhu žalovaného o zaplacení 177 716,31 EUR s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 42 EVCm 7/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2019, č. j. 6 Cmo 361/2018-1003, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V řízení zahájeném u Krajského soudu v Hradci Králové dne 2. 8. 2010 proti právní předchůdkyni žalovaného Heizungs-und Lüftungstechnik Clemens Dahlke GmbH (dále též „původní žalovaná“), uplatnila žalobkyně návrhem na vydání evropského platebního rozkazu ze dne 30. 7. 2010 nárok na zaplacení částky celkem 96 260,89 EUR za dodané zboží na základě čtyř kupních smluv.
Po podání odporu proti soudem vydanému evropskému platebnímu rozkazu vyloučil soud usnesením ze dne 8. 9. 2011, č. j. EVCm 7/2010-254, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 20. 8. 2012, č. j. 8 Cmo 396/2011-321, k samostatnému projednání žalobkyní uplatněné nároky ve výši 2 019,22 EUR, 31 688,81 EUR a 38 075,04 EUR za dodaný, ale nezaplacený hutní materiál – duté profily, na základě kupních smluv č. 10Z200061, 10Z200063, 10Z200064 a 10Z200031 uzavřených s původní žalovanou. Původní žalovaná v řízení učinila vzájemný návrh, přičemž uvedla, že její nároky sestávají jednak z pohledávek, které jí měly vzniknout vůči žalobkyni z titulu vadného plnění ve výši 1 114 EUR a 2 470,40 EUR, dále z pohledávky ve výši 59 392,80 EUR z titulu dohody o změně kupních smluv a konečně ve výši 211 000 EUR z titulu náhrady škody, jež měla původní žalované vzniknout tím, že žalobkyně odstoupila do kupních smluv č. 10Z200063 a 10Z200064. Původní žalovaná ve svém návrhu uvedla, že tyto pohledávky započítává proti žalobou uplatněným pohledávkám z titulu nezaplacené ceny dodaného hutního materiálu, přičemž rozdíl mezi žalovanou částkou a pohledávkami původní žalované činí 177 716,31 EUR.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 9. 2018, č. j. 42 EVCm 7/2010-969, rozhodl, že nedostatek pravomoci soudů České republiky k projednání věci se nevyslovuje (výrok pod bodem I), zamítl vzájemný návrh žalovaného vůči žalobkyni (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body III a IV).
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 12. 2019, č. j. 6 Cmo 361/2018-1003, napadený rozsudek ve výrocích pod body II, III a IV potvrdil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Nejvyšší soud při zkoumání podmínek řízení a překážek postupu řízení (§103 a §107 o. s. ř.) zjistil z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 59860, že žalobkyně byla ke dni 14. 4. 2022 vymazána z obchodního rejstříku bez právního nástupce po ukončení likvidace ve smyslu §207 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
Podle §118 o. z. má právnická osoba právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.
Podle §185 o. z. zaniká právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku dnem výmazu z veřejného rejstříku.
Podle §19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Podle §107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (odstavec 1 věta první). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5 věta první).
Protože žalobkyně výmazem z obchodního rejstříku podle §185 o. z. zanikla, v důsledku čehož pozbyla právní osobnost (§118 o. z.) a ztratila tak zároveň způsobilost být účastníkem řízení (§19 o. s. ř.), aniž by měla právního nástupce (§107 odst. 3 o. s. ř.), Nejvyšší soud řízení o dovolání žalovaného podle ustanovení §243c o. s. ř. a §107 odst. 5 věty první o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť v řízení, které bylo zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. V řízení, v němž jeden z účastníků ztratil způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2022
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu