ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.2458.2021.1
2
3
sp. zn. 23 Cdo 2458/2021-280
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně ŠkoFIN s.r.o. , se sídlem v Praze 5, Jinonice, Pekařská 635/6, PSČ 155 00, IČO 45805369, zastoupené Mgr. Janem Kramperou, advokátem, se sídlem v Praze, Jungmannova 26/15, PSČ 110 00, proti žalovanému I. H. , se sídlem v XY, IČO XY, zastoupenému JUDr. Davidem Pytelou, MBA, LL.M., advokátem, se sídlem v Olomouci, Palackého 75/21, PSČ 779 00, o zaplacení částky 283 847 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 49/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j. 91 Co 259/2020-180, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j. 91 Co 259/2020-180, ve výroku pod bodem I v části, ve které byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, a ve výroku pod bodem II se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 29. 5. 2020, č. j. 6 C 49/2018-141, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 283 847 Kč s úrokem z prodlení ve výroku specifikovaným (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2021, č. j. 91 Co 259/2020-180, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I tak, že se žaloba zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 380 Kč s úrokem z prodlení ve výroku specifikovaným, jinak rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok pod bodem II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešené, jakož i otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Podáním ze dne 6. 9. 2021 žalovaný navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, neboť mu neprodleným výkonem napadeného rozsudku hrozí závažná újma.
Žalovaný uvedl, že je podnikatelem v oblasti AT. Ačkoli obrat podnikání dosahuje měsíčně částky v rozmezí 60 000 Kč – 700 000 Kč, v důsledku nemalých výdajů činí průměrný měsíční výdělek 30 000 Kč. V oblasti IT působí žalovaný rovněž jako zaměstnanec v pracovním poměru u společnosti D. C. C., se sídlem v XY. Veškeré finanční prostředky žalovaného jsou uloženy na bankovním účtu, který žalovaný využívá ke své podnikatelské činnosti. V současné době žalovaný nedisponuje dostatečnými prostředky na účtu, z nichž by pohledávka přiznaná žalobkyni mohla být uspokojena. Postižením účtu v exekuci má za následek nemožnost žalovaného nakládat s peněžními prostředky na účtu za účelem plnění jeho závazků vůči dodavatelům, tj. zejména subjektům zabezpečujícím hosting nutný pro chod programů, které žalovaný v rámci své podnikatelské činnosti dodává. V případě, že služby za hosting nebudou uhrazeny, budou služby ze strany dodavatelů ukončeny, což bude mít za následek nemožnost plnění závazků žalovaného vůči odběratelům programů. Tím dojde nejen k odchodu odběratelů a poklesu příjmu žalovaného, ale i povinnosti hradit smluvní pokuty ve výši až 5 000 EUR měsíčně. Neprodlený výkon rozhodnutí by měl rovněž dopad na životní situaci rodiny, která je de facto odkázána na příjem žalovaného, neboť manželka žalovaného nevykonává výdělečnou činnost z důvodu invalidity.
Nad rámec uvedeného žalovaný uvedl, že jeho současná nemožnost uhradit pohledávku přiznanou žalobkyni byla zapříčiněna i nepříznivou situací spojenou s šířením nemoci COVID 19.
Žalovaný přiložil přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2019 a za rok 2020, výpis z účtu žalovaného za měsíc červenec 2021 a oznámení o výplatě invalidního důchodu.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Dovolání je včasné a nemá vady, které by bránily v pokračování dovolacího řízení. Pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř. Podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit a zahájit výkon rozhodnutí (exekuci) a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Ze skutečností vylíčených dovolatelem se přitom podává, že v případě neprodleného výkonu rozhodnutí (exekuce) hrozí žalovanému závažná újma.
Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku pod bodem I v části, ve které byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I, a v závislém výroku o náhradě nákladů řízení pod bodem II odložil do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 1. 2022
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu