ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.2551.2022.1
sp. zn. 23 Cdo 2551/2022-662
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobkyně STELPRO, s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Stodůlky, Pod viaduktem 556/35, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 27082989, zastoupené Mgr. Gabrielou Peňažkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, proti žalované Perucká 26, s. r. o. , se sídlem v Praze 2 – Vinohradech, Perucká 2274/26, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25757628, zastoupené Mgr. Ing. Petrou Fifkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Duškova 164/45, o zaplacení částky 598 761,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 59/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 4 Cmo 98/2021-577, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 4 Cmo 98/2021-577, se zamítá .
Odůvodnění:
Ve shora označené věci Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 4. 2021, č. j. 28 Cm 59/2010-543, ve výroku pod bodem I uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 598 761,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2,5 % ročně za dobu od 9. 12. 2009 do zaplacení, ve výroku pod bodem II uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 470 596,80 Kč a ve výroku pod bodem III uložil žalobkyni a žalované zaplatit státu na náhradu nákladů řízení tam uvedené částky.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 26 620 Kč.
Žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu včasným dovoláním a současně navrhla, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost, protože neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí by jí mohla být způsobena závažná újma.
Podáním ze dne 20. 7. 2022 dovolatelka doplnila žádost o odklad vykonatelnosti tak, že po zjištění, u kterého exekutorského úřadu bude žalobkyně podávat exekuční návrh, se obrátila na tohoto soudního exekutora se žádostí o sdělení čísla účtu ke složení vymáhané pohledávky, exekutor však na tuto žádost nereagoval a dne 29. 6. 2022 jí bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce a 4 exekuční příkazy. Dne 1. 7. 2022 požádala exekutora o zrušení některých exekučních příkazů, protože na jednom z postižených bankovních účtů se nachází částka převyšující částku exekutorem vymáhanou. Blokací všech jejích bankovních účtů dochází ke znemožnění její další podnikatelské činnosti. Na základě této žádosti exekutor usnesením ze dne 11. 7. 2022 zrušil část exekučních příkazů s odůvodněním, že exekučně vymáhaná částka byla zajištěna jiným exekučním příkazem, a to na účtu povinné u peněžního ústavu. Přesto byl dovolatelce dne 20. 7. 2022 doručen další exekuční příkaz, a to provedením exekuce prodejem movitých věcí, konkrétně automobilů v jejím vlastnictví, přičemž hodnota dvou z nich přesahuje částku 3 000 000 Kč, tedy dvojnásobek vymáhané částky, navíc již kompletně zajištěné na účtu u peněžního ústavu. Dovolatelka proto považuje postup exekutora za šikanózní a vedený pouze cílem přimět ji k plnění bez toho, aby bylo rozhodnuto o jejím dovolání.
Se zřetelem k době, kdy bylo řízení zahájeno, se pro ně uplatní - v souladu s bodem 1 článku II zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Účelem odkladu vykonatelnosti podle §243 o. s. ř. je předejít závažné újmě, která by mohla dovolateli vzniknout neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1996, sp. zn. 2 Cdon 336/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 6, ročník 1997, pod číslem 50).
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, dostupném na jeho webových stránkách, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, přípustné subjektivně a může být přípustné i objektivně,
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Ve zde souzené věci byla dovolatelce, která je právnickou osobou, vykonatelným rozhodnutím uložena povinnost k poskytnutí peněžitého plnění, pro posouzení závažnosti hrozící újmy je tedy rozhodující poměření toho, jak závažně se vymáhání tohoto plnění neprodlenou exekucí může se zřetelem k výši vymáhané částky projevit v jejích majetkových poměrech se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku exekucí. Dovolatelka však ani netvrdí (natož aby doložila), jaké jsou její majetkové poměry a jak závažně se vymáhání peněžitého plnění, jež bylo přisouzeno žalobkyni, může projevit v jejích majetkových poměrech.
Při úvaze, zda odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, může dovolací soud zohlednit i jiné okolnosti, pro něž by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Argument, že blokací všech jejích bankovních účtů dochází ke znemožnění její další podnikatelské činnosti, však dovolatelka (podle kontextu) nepřekládá dovolacímu soudu jako důvod pro navrhovaný odklad vykonatelnosti, nýbrž mu sděluje, že jej předložila exekutorovi s žádostí o zrušení některých exekučních příkazů, a dodává, že exekutor na základě této žádosti část exekučních příkazů zrušil.
K obraně povinného proti postupu exekutora, který porušuje povinnost zvolit v exekučním řízení takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo [srov. §47 odst. 1 větu třetí zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů], však odklad vykonatelnosti podle §243 písm. a) o. s. ř. neslouží. K tomu lze využít speciálních procesních prostředků upravených v exekučním řádu a v části šesté občanského soudního řádu (blíže k tomu srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 51/05, uveřejněné pod č. 4/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3693/2007).
Protože nebyl splněn jeden z předpokladů, za nichž lze návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí vyhovět, dovolací soud návrh zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 10. 2022
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu