ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.3023.2021.1
sp. zn. 23 Cdo 3023/2021-614
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně: Pekárna Příbram, a.s. , se sídlem v Dobříši, U Ovčína 1641, PSČ 263 01, IČO 61672084, zastoupené JUDr. Jaroslavou Žákovou, advokátkou, se sídlem v Příbrami, Komenského náměstí 289, PSČ 261 01, proti žalované: Pekárna–cukrárna Hořovice s.r.o. , se sídlem v Praze 4, 5. května 1137/57, PSČ 140 00, IČO 62577590, zastoupené, Mgr. Romanem Strakou, advokátem, se sídlem v Praze, Anny Letenské 34/7, PSČ 120 00, o zaplacení částky 2 422 779,03 Kč příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 4/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2021, č. j. 21 Co 5/2021-560, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 22 167 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 25. 11. 2020, č. j. 38 C 4/2010-513, zamítl žalobu na zaplacení částky 2 422 779,03 Kč (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).
K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 3. 2021, č. j. 21 Co 5/2021-560, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž nenapadá žádný z výroků rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobkyně nesouhlasí s právním posouzením věci ze strany odvolacího soudu, podle nějž je mezi účastnicemi uzavřená nájemní smlouva neplatná. Po Nejvyšším soudu se domáhá, aby vyslovil, že tato smlouva je platná, neboť žalobkyně vede s žalovanou paralelní spor o smluvní pokutu sjednanou v této smlouvě.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání poukázala na to, že žalobkyně nenapadla žádný výrok rozhodnutí odvolacího soudu, ale brojí pouze proti jeho odůvodnění. Dovolání tedy není přípustné. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl.
Podle §236 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (odst. 1). Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (odst. 2).
Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, anebo které je zjevně bezdůvodné, dovolací soud odmítne.
Dovolatelka výslovně výroky rozsudku odvolacího soudu nenapadá, žádá jen úpravu odůvodnění; dovolání jen proti důvodům rozhodnutí však není přípustné (§236 odst. 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Pouze pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že podle §159a o. s. ř. je závazný pouze výrok pravomocného rozsudku, nikoliv jeho odůvodnění.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 29. 11. 2022
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu