ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.3071.2022.1
sp. zn. 23 Cdo 3071/2022-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v právní věci navrhovatele K. L. , narozeného dne XY, bytem XY, o nejasném podání, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 6 Nc 339/2022, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, č. j. 23 Co 128/2022-12, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha – východ usnesením ze dne 1. 6. 2022, č. j. 6 Nc 339/2022-6, odmítl návrh navrhovatele datovaný 10. 4. 2022, doručený soudu dne 12. 4. 2022 (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
Krajský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I napadeného usnesení) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II napadeného usnesení).
Proti usnesení podal navrhovatel dovolání, aniž by splnil podmínku povinného zastoupení dle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. I a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec 1 neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Podle §104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat meritorní rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1530/2022).
Z procesního spisu vyplývá, že soud prvního stupně sice navrhovatele nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. ř. s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li navrhovatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem (zastavení dovolacího řízení), nicméně z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v jiných soudních sporech navrhovatel byl soudem opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. 30 Cdo 3581/2013, sp. zn. 30 Cdo 2418/2014, či sp. zn. 33 Cdo 3166/2016). Je proto opodstatněné presumovat, že dovolateli je bezpečně známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem, jinak není splněna podmínka zákonem vyžadovaného zastoupení advokátem a v takovém případě bude dovolací řízení zastaveno.
K tomu je vhodné připomenout následující závěry, k nimž dospěl Ústavní soud České republiky např. ve svém usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13: „…i v řízeních o ústavních stížnostech jiných stěžovatelů v situacích, kdy byli stěžovatelé již mnohokrát v minulosti Ústavním soudem poučeni o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, a nedostáli zejména požadavku povinného zastoupení advokátem… odmítal taková podání pro neodstranění vad, aniž by stěžovatele opakovaně vyzýval k jejich odstranění… V této souvislosti uváděl, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří. Ústavní soud však byl na základě výše uvedených skutečností nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“
Z uvedeného vyplývá, že v projednávané věci nejsou pro nedostatek povinného zastoupení navrhovatele splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Proto dovolací soud dovolací řízení (aniž by předtím vyzýval navrhovatele k zaplacení soudního poplatku z dovolání, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020) podle §243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2022
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu