ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.400.2022.1
sp. zn. 23 Cdo 400/2022-324
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně GALLUP ARTERIA MANAGEMENT SPÓŁKA Z OGRANICZONĄ ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ SPÓŁKA KOMANDYTOWA , se sídlem ul. Stawki 2a, 00-193 Warszawa, Polská republika, číslo reg.: 191913991, č. DIČ/NIP: 5862021267, zastoupené Mgr. Tomášem Ondruchem, advokátem se sídlem Moskevská 1440/24, 736 01 Havířov, proti žalované R. l.. , se sídlem XY, IČO XY, zastoupené Mgr. Štěpánem Holubem advokátem se sídlem Za Poříčskou bránou 365/21, 186 00 Praha 8, o zaplacení 51 054 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 65/2020, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2021, č. j. 19 Co 165/2021 – 287, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16 698 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. 10. 2021, č. j. 19 Co 165/2021 – 287, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 2. 7. 2021, č. j. 27 C 65/2020-238, jehož výrokem I. byl zamítnut návrh žalované na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku (pro uznání) Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 10. 2020, č. j. 27 C 65/2020-73, a jehož výrokem II. byl zamítnut návrh žalované na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 10. 2020, č. j. 27 C 65/2020-73.
Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, neshledal u žalované omluvitelný důvod, pro který by se nemohla, resp. její statutární zástupce (předseda představenstva V. R.), seznámit s rozsudkem pro uznání, který byl dodán žalované do datové schránky 30. 10. 2020. Tvrzení žalované, že její nový předseda představenstva V. R. nevyzvedl po svém jmenování dne 4. 5. 2020 přihlašovací údaje do datové schránky žalované z důvodu několikaměsíční izolace s ohledem na probíhající epidemii covid-19 a opatřil si je až v prosinci 2020, nepůsobí podle odvolacího soud věrohodně, jestliže v době pandemie se V. R. osobně zúčastnil v sídle společnosti valné hromady dne 4. 5. 2020 a též v době probíhající pandemie v prosinci 2020 si opatřil přístupové údaje do datové schránky. Odvolací soud konstatoval, že žalovaná s ohledem na zjištěné okolnosti neprokázala existenci překážky, která by ji objektivně bránila v přístupu do datové schránky, a to ani z pohlednu možného šíření onemocnění covid-19, neboť přihlašování se do datové schránky je zcela bezpečné a mohou je činit i osoby přináležející do skupiny osob ohrožených zvýšeným rizikem onemocnění covid-19. Odvolací soud proto potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalované na vyslovení neúčinnosti doručení cit. rozsudku pro uznání, jestliže rovněž neshledal, že by u žalované existoval za omluvitelný důvod ve smyslu §50d odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu pro vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2014, č. j. 32 Cdo 1237/2014 a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 597/2014). Žalovaná dokonce ani netvrdila a ani tak neprokazovala okamžik, kdy se mohla reálně s doručovaným rozsudkem seznámit.
Odvolací soud se ztotožnil i s rozhodnutím soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalované na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku pro uznání, jelikož rovněž neshledal u žalované omluvitelný důvod ve smyslu §58 o. s. ř. pro prominutí zmeškání této lhůty. Obava z onemocnění covid 19 a práce z domova nemůže podle odvolacího soudu být způsobilým důvodem, pro který žalovaná nemohla prostřednictvím funkční datové schránky podat odvolání, neboť tak lze činit zcela distančně bez dalšího sociálního kontaktu. Odvolací soud vzal též v úvahu, že tvrzené skutečnosti ohledně nemožnosti přihlásit se do datové schránky, díky nevyzvednutí přihlašovacích údajů nově zvoleným členem statutárního orgánu, nebyly žalovanou doloženy, žalovaná ani netvrdila, kdy jí byly přihlašovací údaje zaslány, resp. doručeny a neprokázala tak překážku, která ji objektivně bránila v podání odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 30/2015).
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2021, č. j. 19 Co 165/2021-287, podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že odvolací soud neřešil správně otázku procesního práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla řešena, a to otázku výkladu a aplikace §50d odst. 1 a §58 o. s. ř., konkrétně posouzení otázky omluvitelnosti důvodů znemožňujících účastníkovi řízení seznámit se s doručovanou písemností, a to s ohledem na mimořádnou epidemiologickou situaci související s možnou nákazou nemocí covid-19 na podzim roku 2020 u rizikové skupiny osob z důvodu jejich zdravotního stavu a věku.
Podle dovolatelky skutkový stav věci jednoznačně zakládá omluvitelný důvod pro zmeškání lhůty k podání odvolání, neboť je přesvědčena, že prokázala existenci objektivních okolností, které ji bránily podat odvolání. Namítá, že odvolací soud ustanovení §50d odst. 1 a §58 o. s. ř. vykládal příliš restriktivně a předestřenou otázku posoudil v rozporu s ústavně zaručenými právy na ochranu života a zdraví a na spravedlivý proces. Judikatura podpůrně použitá pro rozhodnutí odvolacím soudem je podle názoru dovolatelky na řešení dané otázky neaplikovatelná. Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a i usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.
K dovolání žalované podala žalobkyně vyjádření, v němž navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl, případně jako nedůvodné zamítl, neboť má za to, že soudy postupovaly zcela v souladu se zákonem a dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu. Argumenty žalované považuje za zcela účelové, úmyslně překrucující fakta, aby odůvodnila zanedbání svých základních povinností v podobě zajištění fungování datové schránky, přebírání doručovaných písemností do datové schránky. Žalobkyně zdůraznila, že přístupová hesla do datových schránek si lze vyzvednout na kterémkoliv místě na Check Pointu, obecním úřadě a i na individuálně dohodnuté schůzce u notáře, aniž by se předseda představenstva žalované vystavoval obávanému riziku spojenému s nákazou covid-19. Má tedy za to, že neexistuje žádný omluvitelný důvod pro nevyzvednutí si rozsudku dodaného do datové schránky a zmeškání lhůty pro podání dovolání.
Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou oprávněnou, tedy účastnicí řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), která je řádně zastoupena advokátem (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zabýval přípustností podaného dovolání.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud neshledal, že by dovolání žalované bylo přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení nastolené otázky výkladu a aplikace §50d odst. 1 a §58 o. s. ř., konkrétně posouzení otázky omluvitelnosti důvodů znemožňujících účastníkovi řízení seznámit se s doručovanou písemností, a to s ohledem na mimořádnou epidemiologickou situaci související s možnou nákazou nemocí covid-19 na podzim roku 2020 u rizikové skupiny osob z důvodu jejich zdravotního stavu a věku.
Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že ani vyhlášený nouzový stav a ani dokonce vládou nařízený omezený volný pohyb osob nebránil tzv. rizikovým osobám, a to i s ohledem na jejich věk, vyzvedávat doručované písemnosti, a to jak prostřednictvím poštovních služeb, tak prostřednictvím datových schránek. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2021, sp. zn. 24 Cdo 640/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ani věk 70 let, a to osoby, která zastupuje účastníka, nemá ve vztahu k prominutí zmeškání lhůty k učinění úkonu žádnou relevanci, neboť je povinností takové osoby jednat s odbornou péčí, pečlivostí a nečiní-li tak, jde to k tíži zastoupeného účastníka). K možnosti plnit povinnosti zástupce právnické osoby a osoby pověřené k přístupu do datové schránky i mimo sídlo pracoviště srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 373/2021, ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 33 Cdo 1780/2021 a ze dne 21. 10. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2219/2021 – dostupných na www.nsoud.cz .). Odvolací soud správně vzal v úvahu právní názor vyslovený v usnesení Nevyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 597/2014, podle něhož porušení právních předpisů upravujících doručování soudních písemností není způsobilým důvodem pro vyslovení neúčinnosti doručení podle ustanovení §50d o. s. ř. Je povinností právnické osoby, aby zajistila fungování zřízené datové schránky, a neučiní-li tak, nese následky s tím spojené (srov. usnesení Nejvyššího soud ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 23 Cdo 641/2019 – dostupné na www.nsoud.cz ).
Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že dovolání žalované pro řešení otázky, kterou dovolatelka označila za právní otázku, která podle jejího názoru nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, není podle §237 o. s. ř. přípustné, a proto Nejvyšší soud dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost, kterou ji ukládá toto rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat splnění povinnosti výkonem rozhodnutí.
V Brně dne 4. 3. 2022
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu