ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.172.2022.1
sp. zn. 23 Nd 172/2022-50
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně ČSOB Stavební spořitelny, a.s. , se sídlem v Praze 5, Radlice, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 49241397, zastoupené Mgr. Peterem Olejárem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady 794/45, proti žalovanému P. M. , narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Františkem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Brně, Černíkova 2986/14, o zaplacení částky 460 461,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 264/2021, o přikázání věci z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 264/2021 se nepřikazuje Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Praha-východ domáhá na žalovaném zaplacení částky 460 461,26 Kč s příslušenstvím jako pohledávky ze smlouvy o úvěru.
Podáním ze dne 19. 10. 2021 žalovaný navrhl přikázat věc podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Městskému soudu v Brně. Svůj návrh odůvodnil tím, že sídla advokátů obou stran se nacházejí v obvodu Městského soudu v Brně. Přikázání věci tomuto soudu by tak zamezilo navyšování nákladů soudního řízení o cestovné těchto právních zástupců.
Žalobkyně v podání ze dne 12. 1. 2022 vyslovila nesouhlas s postoupením věci Městskému soudu v Brně.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána; účastníci mají právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze ze závažných důvodů, které dostatečně opodstatňují průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Nd 335/2012, či ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Nd 104/2016).
Skutečnost, že zástupci účastníků řízení nemají v současnosti v obvodu místně příslušného soudu sídlo, nemůže být sama o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu. Obecně totiž platí, že situace, že některý z účastníků či jeho zástupce nemá sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi svým sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro ně spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013).
Vzhledem k výše uvedenému nelze uzavřít, že by ve věci byly dány takové skutečnosti, pro které by za účelem dosažení hospodárnějšího, rychlejšího, spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci mohlo být zasaženo do výše uvedeného ústavního principu.
Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného na přikázání věci Městskému soudu v Brně dle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 7. 2022
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu