ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.39.2022.1
sp. zn. 23 Nd 39/2022-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci navrhovatelky V. J. , narozené XY, bytem XY, Belgické království, s adresou pro doručování XY, proti městu Trutnov , se sídlem v Trutnově, Slovanské náměstí 165, PSČ 541 01, IČO 00278360, opatrovníku domnělého zemřelého otce J. M., narozeného XY, zemřelého 1. 3. 2018, naposledy bytem XY, za účasti dítěte AAAAA , narozené XY, bytem XY, Belgické království, zastoupené opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí 257/3, PSČ 602 00, IČO 00025402, o určení otcovství, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 0 Nc 4308/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 0 Nc 4308/2021 projedná a rozhodne Okresní soud v Náchodě.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v Náchodě byl dne 28. 6. 2021 doručen návrh matky na určení otcovství J. M., narozeného XY, naposledy bytem XY, k nezletilé AAAAA.
Okresní soud v Náchodě usnesením ze dne 3. 2. 2020, č. j. 7 Nc 825/2019-61, jmenoval domnělému otci zemřelému dne 1. 3. 2018 opatrovníkem pro řízení o určení otcovství město Trutnov.
Usnesením ze dne 7. 12. 2021, č. j. 0 Nc 4308/2021-38, pak Okresní soud v Náchodě vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok pod bodem I), rozhodl o tom, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok pod bodem II), a jmenoval pro řízení o vyslovení místní nepříslušnosti opatrovníkem nezletilé AAAAA Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (výrok pod bodem III).
V odůvodnění tohoto usnesení Okresní soud v Náchodě uvedl, že navrhovatelka i nezletilé dítě mají bydliště v Belgii. Domnělý otec zemřel dne 1. 3. 2018 v obci XY v Belgii, přičemž dne 10. 3. 2018 byl pohřben v XY, kde bylo evidováno jeho trvalé bydliště v České republice.
Při posuzování otázky pravomoci českých soudů k projednání návrhu na určení otcovství s ohledem na skutečnost, že matka i nezletilá mají bydliště v Belgii, dospěl soud k závěru, že podle čl. 1 odst. 3 se Nařízení Rady (ES) č. 2201/2013 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, na záležitosti spojené s určením nebo popřením otcovství nevztahuje, přičemž Česká republika není vázána dvoustrannou mezinárodní smlouvou s Belgickým královstvím, ani žádnou mnohostrannou mezinárodní smlouvou, která by upravovala pravomoc ve věcech určování a popírání otcovství. Soud proto při řešení otázky pravomoci českých soudů vyšel z kolizní úpravy obsažené v §53 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Pravomoc českých soudů shledal podle věty druhé předmětného ustanovení, neboť navrhovatelka i nezletilé dítě jsou státními občany České republiky.
Okresní soud v Náchodě dále uvedl, že vzhledem k zjištění, že navrhovatelka, domnělý otec ani nezletilé dítě nemají obecný soud v České republice, nemohl soud postupovat podle §417 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a dospěl tak k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze určit. Za této procesní situace soudu nezbylo, než podle §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyslovit svoji místní nepříslušnost a věc předložit Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §417 z. ř. s. je pro řízení o určení a popření otcovství místně příslušný obecný soud dítěte (odst. 1). Není-li možné určit příslušnost podle odstavce 1, je pro řízení příslušný obecný soud matky (odst. 2).
Podle §420 odst. 1 z. ř. s. účastníky řízení o určení a popření otcovství jsou žena, která dítě porodila, dítě a muž, který o sobě tvrdí nebo o němž je tvrzeno, že je otcem dítěte (domnělý otec), nebo jehož otcovství má být popřeno.
Podle §420 odst. 2 z. ř. s. byl-li podán návrh proti opatrovníku, který byl jmenován domnělému zemřelému otci, je účastníkem tento opatrovník.
Podle §1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V daném případě je zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., neboť není možné dovodit podmínky místní příslušnosti podle §417 z. ř. s. Nejvyšší soud proto s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení vyjádřenou v §6 o. s. ř. rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Náchodě, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci určité úkony provedl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 3. 2022
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu