ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.4.2022.1
sp. zn. 23 Nd 4/2022-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D. a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a.s. , se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, proti povinné H. B. , nar. XY, neznámého pobytu, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 12998/2021, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 12998/2021 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis požádal dne 2. 12. 2021 Okresní soud v Chomutově o nařízení exekuce na majetek povinné a o pověření jejím provedením.
Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 10. 12. 2021, č. j. 26 EXE 12998/2021-18, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněné bude spis postoupen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který místně příslušný soud věc projedná.
Okresní soud v Chomutově k tomu uvedl, že lustrací v Centrální evidenci obyvatel a Informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že povinná není občanem České republiky. V nalézacím řízení v rámci součinnosti s Ministerstvem vnitra ČR, Odborem azylové a migrační politiky, oddělení pobytu cizinců Ústecký kraj, soud zjistil, že povinná je státní příslušnicí Slovenské republiky, trvalým pobytem je hlášena na adrese XY. Na území České republiky jí byl dne 29. 12. 2015 ukončen přechodný pobyt občana EU zrušením oprávnění. Poslední známá adresa byla XY, ta však byla ukončena ke dni 31. 12. 2014. Jiné místo pobytu není známo. Podle sdělení Služby cizinecké policie ČR nemá povinná v současné době na území České republiky povolen žádný druh pobytu dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, její pobyt byl úředně zrušen dne 29. 12. 2015.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek povinného (dlužníka) a uspokojit z něj oprávněného (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení v smyslu ustanovení §6 o. s. ř., které v tomto případě bude zjevně nejlépe odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011).
S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil Okresní soud v Chomutově.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2022
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu