ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.559.2022.1
sp. zn. 23 Nd 559/2022-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a Mgr. Vladimíra Berana v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů , se sídlem v Praze 4, Krč, Milevská 2095/5, identifikační číslo osoby 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti povinnému L. M., narozenému XY, posledně bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 EXE 2671/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 EXE 2671/2022 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
Soudní exekutor požádal dne 7. 9. 2022 Okresní soud v Rakovníku o pověření a nařízení exekuce.
Okresní soud v Rakovníku (dále též „exekuční soud“) usnesením ze dne 19. 9. 2022, č. j. 6 EXE 2671/2022-13, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu ve smyslu §11 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Exekuční soud uvedl, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, jelikož povinný nemá na území České republiky registrovaný pobyt ani jako občan České republiky, ani jako cizinec.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), dále jen „e. ř.“, z jehož §45 odst. 2 vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle §52 odst. 1 e. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Rakovníku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2022
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu