ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.657.2022.1
sp. zn. 23 Nd 657/2022-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné EL Services s.r.o. , se sídlem v Praze 5, Řeporyje, Kakosova 978/4, identifikační číslo osoby 09754334, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem se sídlem v Praze 2, náměstí I. P. Pavlova 1785/3, proti povinnému V. K. , narozenému XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Bělušice, Bělušice 66, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 11529/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 11529/2022 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Odůvodnění:
Dne 21. 9. 2022 byla Okresnímu soudu v Chomutově doručena žádost soudního exekutora Mgr. Davida Koncze, Exekutorský úřad Cheb, o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 24. 10. 2022, č. j. 26 EXE 11529/2022-21, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněnému bude věc předložena ve smyslu §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti.
Okresní soud v Chomutově své rozhodnutí odůvodnil tím, že povinný není občanem České republiky, nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu (trvalý pobyt občana třetího státu mu byl dne 1. 9. 2022 zrušen a zároveň mu byla stanovena třicetidenní lhůta k vycestování z území České republiky od propuštění z výkonu trestu odnětí svobody); v době rozhodování soudu se povinný nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznice Bělušice. Soud s ohledem na výše uvedené konstatoval, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti podle §6 o. s. ř..
Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a ekonomie řízení proto Nejvyšší soud určil podle §11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož soudní exekutorka podala žádost o pověření a nařízení exekuce, a který již ve věci provedl prvotní úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 23 Nd 244/2021, nebo usnesení ze dne 9. 7. 2021, sp. zn. 23 Nd 313/2021, či usnesení ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 29 Nd 341/2015), tedy Okresní soud v Chomutově.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 11. 2022
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu