ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.660.2022.1
sp. zn. 23 Nd 660/2022-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné JUSTRINON MANAGEMENT a.s. , se sídlem v Praze 4, Modřany, U Vlečky 1749/4, identifikační číslo osoby 29216842, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinnému T. P. P. , narozenému XY, t. č. neznámého pobytu, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 53 EXE 318/2022, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 53 EXE 318/2022 projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
Na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 29. 8. 2022 podal soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, se sídlem v Přerově, Komenského 38, dne 15. 9. 2022 u Okresního soudu v Hodoníně žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Exekučním titulem je rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. 4. 2022, č. j. 13 C 54/2021-61.
Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 17. 10. 2022, č. j. 53 EXE 318/2022-25, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Okresní soud v Hodoníně k tomu uvedl, že v návrhu označený povinný je občanem Polské republiky a nemá a nikdy neměl na území České republiky místo trvalého pobytu ani pobyt cizince. Oprávněná k dotazu soudu uvedla, že nemá informace o majetku povinného na území České republiky.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek povinného (dlužníka) a uspokojit z něj oprávněného (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu ustanovení §6 o. s. ř., které v tomto případě bude zjevně nejlépe odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož byla žádost exekutora podána a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Nd 227/2015, či ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018).
S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil Okresní soud v Hodoníně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 12. 2022
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu