ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.1240.2022.3
sp. zn. 24 Cdo 1240/2022-219
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského , se sídlem v Praze 1, Šporkova č. 321/12, IČO 00530204, zastoupeného Mgr. Stanislavem Hykyšem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Zelená č. 267, proti žalovaným 1) Y. B. , narozené XY, bytem XY, a 2) Y. B. , narozené XY, bytem XY, oběma zastoupenými JUDr. Michalem Kociánem, advokátem se sídlem v Praze, Jičínská č. 1346/6, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 12 C 141/2019, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2022, č. j. 62 Co 367/2021-170, takto:
I. Dovolání žalovaných se odmítá .
II. Žalované jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Stanislava Hykyše, advokáta se sídlem v Pardubicích, Zelená č. 267.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2022, č. j. 62 Co 367/2021-170, není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť rozsudek odvolacího soudu je z hlediska závěru o existenci originálu závěti zůstavitelky ke dni její smrti v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2242/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1473/2015, a tam uvedený právní názor, že dojde-li ke zničení listiny obsahující poslední vůli zůstavitele neúmyslně nebo osobou odlišnou od zůstavitele, bude pořízení pro případ smrti přesto vyvolávat právní účinky, jestliže se prokáže, že závěť obsažená ve zničené listině měla potřebné formální náležitosti (např. že byla napsána či podepsána vlastní rukou zůstavitele), a zjistí-li se současně, jaký měla obsah. Podobně lze uzavřít, že při ztrátě listiny obsahující poslední vůli zůstavitele, je možné dědické právo z této závěti nabýt, prokáže-li se existence této listiny ke dni smrti zůstavitele a její platnost po formální i obsahové stránce.] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Zpochybňují-li dovolatelky závěr odvolacího soudu, že žalobkyně unesla důkazní břemeno, napadají tím správnost skutkových zjištění a hodnocení důkazů odvolacím soudem, čímž uplatnily jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., dovolání tak v této části trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 23 Cdo 2538/2017). Podrobit dovolacímu přezkumu tedy lze toliko otázku, zdali odvolací soud stran uvedených výhrad postupoval při zjišťování skutkového stavu v souladu s procesními předpisy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5649/2017). Dovolatelky v této souvislosti namítaly, že na ně bylo přeneseno důkazní břemeno, pokud však soud I. stupně sdělil dovolatelkám, že má za to, že žalobkyně unáší důkazní břemeno a poučil žalované, prokázáním jakých skutečností mohou jeho náhled na hodnocení skutkového stavu zvrátit, nepředstavuje uvedený postup žádné odchýlení od pravidla, že každá procesní strana má dokázat skutkové předpoklady právní normy, která je této straně příznivá.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaných na základě výše uvedeného podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 10. 2022
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu