ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.1433.2022.1
sp. zn. 24 Cdo 1433/2022-301
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Romanem Fialou v právní věci žalobce V. K. , narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalovanému J. K. , narozenému dne XY, bytem v XY, o určení dědického práva, vedené u Obvodného soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 314/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. 21 Co 394/2020-254, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. 21 Co 394/2020-259, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 2. 2021, č. j. 21 Co 394/2020-254, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 2. 2021, č. j. 21 Co 394/2020-259, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 11. 2019, č. j. 15 C 314/2017-168, kterým bylo určeno, že žalobce je dědicem zůstavitelky J. K., zemřelé dne 26. 11. 2015, a bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení a že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů státu. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
V dané věci podal žalovaný dovolání sám; poté, co byl soudem prvního stupně poučen o povinnosti zvolit si zástupce a podat jeho prostřednictvím řádné dovolání, požádal (mimo jiné) o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Obvodní soud pro Prahu 4 pravomocným usnesením ze dne 25. 11. 2021, č. j. 15 C 314/2017-287 (které bylo k odvolání žalovaného potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2022, č. j. 21 Co 75/2022-296), návrh dovolatele na ustanovení zástupce pro řízení o dovolání zamítl (výrok II.). Z tohoto důvodu se již dále z obsahu spisu nepodává (nemůže podávat), že by ustanovený zástupce dovolání učiněné samotným žalovaným ve lhůtě podle ustanovení §240 odst. 1 ve spojení s §241b odst. 3 in fine o. s. ř. nahradil či doplnil vlastním podáním, anebo písemně či ústně do protokolu soudu sdělil, že se s podáním dovolatele ztotožňuje. Za tohoto stavu (nebyl-li zástupce dovolatelem zvolen ani soudem ustanoven) podmínka povinného zastoupení žalovaného v dovolacím řízení nebyla splněna.
Pro úplnost dovolací soud dodává, že dovolatel dosud neuhradil ani soudní poplatek z dovolání. Přestože dovolatel žádal o osvobození od soudních poplatků, byl povinen soudní poplatek z dovolání uhradit, neboť usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 11. 2021, č. j. 15 C 314/2017-287, které bylo k jeho odvolání potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze 5 ze dne 31. 3. 2022, č. j. 21 Co 75/2022-296, mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků (výrok I.).
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2021, č. j. 21 Co 394/2020-254, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 2. 2021, č. j. 21 Co 394/2020-259, pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 6. 2022
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu