ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.1642.2022.2
sp. zn. 24 Cdo 1642/2022-235
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobců a) P. F. , narozeného XY, bytem XY, b) M. F. , narozeného XY, bytem XY, a c) R. R. , narozeného XY, bytem XY, všech zastoupených Mgr. Lenkou Jindrovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Klaudiánova č. 135/1, proti žalované J. B. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Alenkou Hromkovou, advokátkou se sídlem v Hodoníně, Sadová č. 1688/1, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 4 C 105/2019, o návrhu žalobců na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. ledna 2022, č. j. 30 Co 148/2021-199, takto:
I. Návrh žalobců na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022, č. j. 30 Co 148/2021-199, se zamítá .
II. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022, č. j. 30 Co 148/2021-199, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozsudkem ze dne 12. 5. 2021, č. j. 4 C 105/2019-149, vyhověl žalobě, kterou se žalobci domáhali určení, že vlastníkem předmětných nemovitostí byl ke dni svého úmrtí R. F., a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 1. 2022, 30 Co 148/2021-199, změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu zamítnul, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání a současně navrhli odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí. Uvádí, že bez odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nejsou schopni zajistit trvání zápisu poznámky spornosti v katastru nemovitostí, v čemž spatřují závažné ohrožení ve svých právech, a že by se odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nedotknul jiné osoby než účastníků tohoto řízení.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Žalobci navrhli „odklad vykonatelnosti podle §243 písm. b) o. s. ř.“, ačkoli pod písm. b) citovaného ustanovení je upraven návrh na odklad právní moci, návrh na odklad vykonatelnosti je upraven pod písm. a) předmětného ustanovení.
Žalobci v textu dovolání dvakrát zmiňují výslovně návrh na odklad vykonatelnosti, dovolací soud se proto zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí. Protože dovolatelé nedovozují ohrožení svých práv od exekuovatelného výroku, když ohrožení svých práv odvozují pouze od výroku, kterým byla jejich žaloba na určení vlastnického práva zamítnuta, a nikoli od výroku o nákladech řízení, nejsou splněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti. Odložit vykonatelnost totiž nelze v případech, ve kterých výrok rozhodnutí neukládá žádnou vynutitelnou povinnost, a ohledně exekuovatelného výroku o nákladech řízení žalobci hrozbu závažné újmy netvrdili, ani se nepodává z obsahu spisu. Návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí proto Nejvyšší soud zamítnul.
Jelikož žalobci návrh na odklad vykonatelnosti odůvodňují ustanovením upravujícím odklad právní moci, a zároveň ve svém dovolání uvádějí, v čem spatřují „ohrožení svých práv“, což je skutečně předpoklad právě pro odklad právní moci podle písm. b) §243 o. s. ř., lze jejich návrh obsahově vyložit i jako návrh na odklad právní moci; krom toho může dovolací soud odložit vykonatelnost či právní moc napadeného rozhodnutí i bez návrhu.
Nejvyšší soud přihlédl k tomu, že případná dispozice žalované s nemovitostmi po výmazu poznámky z katastru nemovitostí by se mohla závažným způsobem dotknout poměrů žalobců domáhajících se zrušení rozhodnutí, jímž odvolací soud zamítl žalobu o určení vlastnického práva, které předchozím rozhodnutím soud prvního stupně vyhověl. Vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí a důsledkům, které by mohly nastat v souvislosti s výmazem poznámky ve smyslu §27 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, proto Nejvyšší soud shledal, že dovolatelé jsou závažně ohroženi ve svých právech.
Nejvyšší soud proto odložil právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek rozhodnutí o dovolání ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 6. 2022
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu