ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.2629.2022.1
sp. zn. 24 Cdo 2629/2022-411
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila ve věci žalobkyně V. K. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 75/48, proti žalované B. M. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Veronikou Faltysovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jámě č. 699/1, o určení majetku zůstavitele a zaplacení 1 025 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 284/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. 91 Co 434/2021-380, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. 91 Co 434/2021-380 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. srpna 2021, č. j. 24 C 284/2009-323 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 24. 6. 2020, č. j. 24 C 284/2009-254, ve znění opravných usnesení téhož soudu ze dne 22. 9. 2020, č. j. 24 C 284/2009-270, a ze dne 12. 10. 2020, č. j. 24 C 284/2009-277, jednak zamítl žalobu „o určení, že M. N. … měl ke dni svého úmrtí … za žalovanou pohledávku ve výši 714 134 Kč …“, dále zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni 256 438 Kč s příslušenstvím ve výroku specifikovaným, do tří dnů od právní moci rozsudku, zamítl žalobu o zaplacení částky 443 748 Kč s příslušenstvím, žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a žalované vrátil „nespotřebovanou zálohu“ na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč.
Žalobkyně napadla rozsudek odvoláním, při podání odvolání nezaplatila soudní poplatek. Obvodní soud pro Prahu 1 ji proto usnesením ze dne 18. 12. 2020, č. j. 24 C 284/2009-298 vyzval, aby „do 15 dnů od doručení tohoto usnesení“ zaplatila soudní poplatek, který činí „podle položky č. 22 bodu 1. písm. a) ve spojení s položkou č. 1 bodu 1. písm. b) 35 010 Kč a položkou č. 22 bodu 1. písm. b) ve spojení s položkou č. 4 bod 1. písm. c) 2 000 Kč; současně uvedl číslo bankovního účtu pro úhradu soudního poplatku, variabilní symbol a poučil žalobkyni, že nezaplatí-li poplatek v určené lhůtě, bude odvolací řízení zastaveno a rovněž o tom, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí se nepřihlíží. Výzva byla žalobkyni doručena prostřednictví zástupce dne 18. 12. 2020.
Podáním doručeným soudu dne 31. 12. 2020 požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že „je bez příjmů, pečuje o dvě nezletilé děti“ a namítla, že „soudní poplatek nebyl správně vypočten“.
Podáním doručeným soudu dne 9. 4. 2021 žalobkyně vzala zpět svou žádost o osvobození od soudních poplatků a požádala „o zaslání usnesení s výzvou k jeho zaplacení“, soudní poplatek ve výši 35 010 Kč neodpovídá rozsahu odvolání, které směřuje „nad rozsah částky již přiznané“, tj. ve vztahu k částce 443 748 Kč, čemuž koresponduje „soudní poplatek ve výši 22 187,50 Kč“.
Usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. 24 C 284/2009-321, Obvodní soud pro Prahu 1 opravil (s odkazem na ustanovení §164 občanského soudního řádu) své usnesení ze dne 18. 12. 2020, č. j. 24 C 284/2009-298 tak, že „žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek za odvolání, který činí podle položky č. 22 bod 1. ve spojení s položkou č. 1 bodu 1. písm. b) 22 188 Kč a podle položky č. 22 bod 1. písm. b) ve spojení s položkou č. 4 bodu 1. písm. c) 2 000 Kč Sazebníku“. Usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. 24 C 284/2009-322, Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil řízení o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků ze dne 21. 12. 2020. Obě tato usnesení byla žalobkyni doručena prostřednictvím zástupce dne 21. 5. 2021.
Usnesením ze dne 30. 8. 2021, č. j. 24 C 284/2009-323, Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil řízení o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 6. 2020, č. j. 24 C 284/2009-254, ve znění opravných usnesení téhož soudu ze dne 22. 9. 2020, č. j. 24 C 284/2009-270, a ze dne 12. 10. 2020, č. j. 24 C 284/2009-277, neboť žalobkyně nezaplatila soudní poplatek z odvolání „ve lhůtě stanovené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 5. 2021, č. j. 24 C 284/2009-321“.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 1. 2022, č. j. 91 Co 434/2021- 380, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Poukázal na to, že žalobkyně nezaplatila soudní poplatek splatný podáním odvolání při podání odvolání ani v dodatečné lhůtě poskytnuté jí soudem. Soud při vydání výzvy k zaplacení soudního poplatku „pochybil při stanovení výše poplatku“, neboť žalobkyni vyzval k zaplacení poplatku ve výši 35 010 Kč a 2 000 Kč namísto poplatku ve správné výši 22 188 Kč a 2 000 Kč, pochybení „napravil vydáním opravného usnesení“, soud „uvedl i číslo bankovního účtu, na který je třeba poplatek zaplatit a variabilní symbol“, opravená výzva byla žalobkyni doručena prostřednictvím zástupce dne 21. 5. 2021, právní moci nabyla dne 8. 6. 2021 a „posledním dnem patnáctidenní lhůty k zaplacení byl den 23. 6. 2021“.
Žalobkyně podala proti tomuto usnesení odvolacího soudu včasné dovolání, podle jejího názoru nebyla doposud v rozhodovací praxi řešena otázka, zda „po zamítnutí žádosti o osvobození“ je zapotřebí (opětovně) vyzvat odvolatele k zaplacení soudního poplatku včetně uvedení čísla účtu, na který má být soudní poplatek zaplacen, a variabilního symbolu. Žalobkyně na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku „č. j. 24 C 284/2009-298“ reagovala žádostí „o osvobození od soudního poplatku“ a současně namítla nesprávnou výši poplatku, předmětu řízení „by korespondoval soudní poplatek ve výši 22 187,50 Kč“ namísto soudního poplatku vyměřeného ve výši 35 010 Kč. Poté, co byla „žádost“ žalobkyně o osvobození od soudního poplatku „zamítnuta“, k zaplacení soudního poplatku již vyzvána nebyla, přičemž „nedostačuje pouhé sdělení správné výše soudního poplatku“.
Žalovaná k dovolání uvedla, že jednání žalobkyně je motivováno snahou „prodloužit řízení“, neboť žalovaná napadla rozsudek prvního stupně rovněž odvoláním.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu, věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 o. s. ř. je dovolání, není-li stanoveno jinak, přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 věty první o. s. ř.).
V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudů – jak vyplývá z výše uvedeného – významné vyřešení právní otázky, kdy uplyne lhůta k zaplacení soudního poplatku z odvolání, jestliže po doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě, kterou mu určil (§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) požádal poplatník o osvobození od soudních poplatků a posléze vzal žádost o osvobození zpět. Vzhledem k tomu, že tato otázka nebyla v rozhodování dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání žalobkyně je přípustné.
Podle §4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.
Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Podle §13 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud nebo správa soudu podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
V projednávané věci žalobkyni (odvolatelce) vznikla poplatková povinnost podáním odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 6. 2020, č. j. 24 C 284/2009-254, ve znění opravných usnesení téhož soudu ze dne 22. 9. 2020, č. j. 24 C 284/2009-270, a ze dne 12. 10. 2020, č. j. 24 C 284/2009-277, usnesením ze dne ze dne 18. 12. 2020, č. j. 24 C 284/2009-298, ji Obvodní soud pro Prahu 1 vyzval k zaplacení soudního poplatku v (dodatečné) lhůtě 15 dnů (s počátkem běhu dnem následujícím po doručení usnesení), před jejím skončením (dne 31. 12. 2020) žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. 24 C 284/2009-321, „opravil“ výši soudního poplatku v usnesení ze dne 18. 12. 2020, č. j. 24 C 284/2009-298, usnesením ze dne 19. 5. 2021 zastavil řízení o žádosti o osvobození od soudního poplatku a usnesením ze dne 30. 8. 2021, č. j. 24 C 284/2009-323, zastavil odvolací řízení.
Podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků v (dodatečné) lhůtě určené soudem ve výzvě k zaplacení soudního poplatku z odvolání žalobkyně (odvolatelka) zabránila účinku spojenému s marným uplynutím této lhůty, a to zastavení odvolacího řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Opatření soudu prvního stupně formálně pojaté jako „oprava výzvy k zaplacení soudního poplatku postupem podle §164 o. s. ř.“ je fakticky informací o správné výši soudního poplatku, lhůtu k jeho zaplacení přitom neobsahuje a nemůže proto ani vyvolat žádné důsledky spojené s jejím marným uplynutím. Uvedený závěr je podpořen i názorem vysloveným v odůvodnění výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, podle něhož v návaznosti na závěry formulované Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 8 As 198/2018, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3805/2018, je za situace, kdy včasně podané žádosti o osvobození od soudních poplatků nebylo vyhověno, na soudu, aby stanovil „žalobci/navrhovateli“ k zaplacení soudního poplatku „lhůtu novou“.
Odvolací soud v rámci posouzení, ve kterém okamžiku marně uplynula lhůta k zaplacení soudního poplatku z odvolání a naplnil se tak předpoklad pro zastavení odvolacího řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, vycházel ze závěru, že původně stanovená lhůtu 15 dnů navazuje na právní moc usnesení, kterým byla provedena „oprava výše soudního poplatku“, přestože charakter a rozsah usnesení, kterým byla žalobkyně (pouze) informována o „správné výši“ soudního poplatku, jak bylo vysvětleno výše, takovou úvahu neodůvodňuje a žádná další (nová) lhůta žalobkyni k zaplacení soudního poplatku stanovena nebyla.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na chybném právním posouzení věci. Vzhledem k tomu, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.) a protože důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud rovněž toho rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Obvodnímu soudu pro Prahu 1) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§226 odst. 1 o. s. ř. a §243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). V rozhodnutí, kterým bude odvolací řízení skončeno, rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového a dovolacího řízení, ale též o nákladech původního řízení (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 11. 2022
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu