Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.03.2022, sp. zn. 24 Nd 118/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:24.ND.118.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:24.ND.118.2022.1
sp. zn. 24 Nd 118/2022-28 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněné České republiky – Úřadu práce České republiky , se sídlem v Praze 7, Dobrovského č. 1278/25, Krajské pobočky v Brně, se sídlem v Brně, Polní č. 1011/37, proti povinné N. J. , narozené dne XY, naposledy bytem v XY, pro 6 070,31 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1832/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1832/2021 projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně. Odůvodnění: Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno-město se sídlem v Brně, Hlinky č. 42/106, podal u Okresního soudu v Hodoníně žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky ve výši 6 070,31 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně, Kontaktního pracoviště Veselí nad Moravou ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. 18154-17-HO, č. j. 119195/19/HO, kterým byla N. J. stanovena povinnost vrátit přeplatek na dávce státní sociální podpory (rodičovském příspěvku). Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 18. 1. 2022, č. j. 51 EXE 1832/2021-20, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že „po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněné“ bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne (výrok II.). Uvedl, že povinná nemá v České republice místo trvalého pobytu ani místo pobytu cizince a že oprávněná uvedla v exekučním návrhu jako adresu povinné XY, a nesdělila místo, kde by se měl nacházet majetek povinné. Dospěl k závěru, že podmínky pro určení místní příslušnosti chybějí, a proto soud vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předkládá Nejvyššímu soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. k určení, který soud bude místně příslušný k pověření soudního exekutora provedením exekuce. Podle ustanovení §11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jeno. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinná nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky. Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013). Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v §6 o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud České republiky určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Hodoníně (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinné. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. 3. 2022 JUDr. Roman Fiala předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/08/2022
Spisová značka:24 Nd 118/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:24.ND.118.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Exekuce
Dotčené předpisy:§11 o. s. ř.
§45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:05/25/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-05-27